Pomsta

21. ledna 2014 v 0:45 | Enqila |  Assassin's Creed
Tak zase to AC yaoi, tož když někdo je líný psát vlastní, respektivě mám jich několik rozdělaných, ale nějak se nemám k tomu to dopsat :D Zase je to ze starší doby pár měsíců... Teď už zase vše popisuju jinak a trošku víc se vyžívám v detailech, ale kecy stranou. Prostě další snaha o nějakou splácaninu. Jako vždy si stěžuju, že to asi vypadá jako od amatéra... což jsem :D
Pairing: Altair x Kadar <Assassin's Creed I>
Warning: +18, blbě zpracovaný.. :D


Byl to pro Altaira triumf, když našel další Malikovu slabost, se kterou ho začal trápit. Nikdy si moc nesedli, a když byli společně na misích, tak Malik Altaira dost často poučoval, zatímco Kadar k zástupci velitele a jednomu z nejlepších doslova vzhlížel a byl pro něj ochotný udělat cokoliv. Altair věděl, že si Malik svého mladšího bratra velice hlídá, protože byl stále takový naivní a mírně nezralý. A ještě obzvlášť Malik hlídal Kadara, když se kolem něj ochomýtal Altair.

Samozřejmě si Altair vymýšlel různé výmluvy, aby mohl neustále Kadara opravovat a podobně. To by Malikovi tak nevadilo, kdyby mu nedělal zbytečně naděje a jenom jeho bratra krutě nevyužíval k tomu, aby ho naštval. Tuhle ho jednou opět Altair vyprovokoval, když Kadarovi porovnával postoj a kolenem mu zatlačil do rozkroku. Samozřejmě to Malika vyprovokovalo k tomu, aby mu naznačil rty vražednou hrozbu, čímž mu Altair odpověděl tím, že vyzývavě naznačil proti Kadarovi přírazy, když se postavil za jeho záda, zatímco mladší o ničem nevěděl a pečlivě mířil lukem na terč. Altair se k němu sklonil a trochu mu poupravil ruku, kterou napínal Kadar tětivu. Bylo doslova vidět, že Malik z toho jeho výstupu syčel vzteky a byl rudý, nebýt té kápě, tak by si to Kadar jistě všiml. Altair se na něj pouze zlomyslně ušklíbl a jenom, tak náhodou se otřel rty o Kadarův krk. Mladší se jenom zachvěl a trochu povolil stisk dříku, čímž vypustil šíp a úplně minul. Altair nesouhlasně zamlaskal a vydal se pro ten šíp. V tu chvíli si Malik strhl Kadara k sobě a něco mu pošeptal. Bylo vidět, že ho Kadar moc nevnímá, protože přemýšlel nad jinými věcmi. Altair se vrátil a podal Kadarovi jeho šíp.
"Měl bys mu vyměnit špičku, zbytečně jsi ji otupil, když ses netrefil." Kadar jenom souhlasně přikývl a podíval se na Altaira. Bylo vidět, že on k arogantnímu assassinovi něco cítí, kdežto hnědovlásek s kočičíma jantarovýma očima si jenom pohrával s jeho city. Altair se podíval na Malika.
"Co ten nabručený výraz?" Zeptal se nevinně a začal opět porovnávat Kadarovi jeho ruce, jak by správně měly při střílení z luku být. Malik si jenom odfrkl. "Vím, o co se snažíš, ty hajzle." Altair jenom nevinně zamrkal zpod řas a krutě se usmál.

Další den si Malika zavolal Al-Mualim a zaúkoloval ho, aby dovezl zprávu do Jeruzaléma. Černovláskovi se popravdě moc nechtělo, protože by musel nechat Kadara bez dozoru a ještě k tomu zhruba na dva dny, kdyby koně hnal. Ale rozkaz je rozkaz… Před odjezdem Altairovi pohrozil, ten to poslouchal s očima v sloup. "Můžu si dělat, co chci." Řekl nakonec a setřel Malika se slovy, že Kadar není dítě a může se rozhodovat sám. Potom přišel na řadu Kadar, který dostal dlouhé rady o tom, jak zneškodnit Malikova soka, kdyby mu dělal něco, co by on sám nechtěl. Když nakonec konečně Malik odjel na svém statném vraníkovi, navrhl Altair Kadarovi, že by s ním mohl jít třeba trénovat, nebo studovat něco v knihovně. Mladík jenom přikývl, byl rád za každou chvíli, kterou mohl se svým idolem trávit. Má tak bezelstnou tvář… Pomyslel si Altair a pečlivě si prohlížel každý milimetr mladistvé tváře černovláska. Měl krásně blankytně modré oči, které přímo přetékaly láskou k Altairovi. Plné narůžovělé rty, což bylo u mužů i chlapců neobvyklé se trochu třásly, protože byl lehce nervózní z toho, že tu nemá bratra. Jeho znak mužství se mu zatím neobjevil, což dodávalo jeho tváři celkově více ženské rysy a to se Altairovi zamlouvalo. Už se nemohl dočkat, až se s Kadarem vyspí a vpálí to Malikovi do obličeje.

"Musíš předvídat pohyby nepřítele, pokud ho chceš porazit." Poradil mu Altair, když černovlásek skončil už poněkolikáté na zemi. S potěšeným výrazem sledoval, že je úplně mimo a myslí na jiné věci, než na to na co by měl. Kadar jenom přikývnul a postavil se do bojového postavení. Po chvilce kroužení kolem sebe opět mladší začal s útokem. Altair se obratně vyhnul a stihnul mu nastražit nohu do cesty, takže Kadar zakopl a skončil obličejem na zemi. Když se zvedl, tak se podíval na staršího.
"Fajn, vzdávám to. Jsem nemehlo, nikdy ze mě nebude někdo tak vysoce kvalifikovaný jako ty."
Altair se jenom usmál. "Ale bude, jenom tomu dej čas, myslím, že Malik by tě rád viděl ve stejném oblečení, jako nosím já a on." Přistoupil k němu a pomohl mu na nohy, přičemž si ho přitáhl do náruče. Spokojeně se díval na Kadarovy rozpaky, které se mu rozlily po tváři z té přílišné blízkosti.
"Ale, ale." Řekl Altair, když ucítil, že ho něco zpod kalhot mladšího tlačí. Pozvedl jedno obočí a naoko tázavě se na něj díval. Kadar jenom sklopil pohled, ale nepokusil se Altaira od sebe odtáhnout. Bylo mu to… příjemné, když ho takhle svíral v náruči, i když se tím projevila ta zvrácenost, kterou mladší ke staršímu cítil. Altair chytil Kadara pod bradou, ten se nijak nebránil. Jenom poslušně čekal, co přijde dál. "Chceš mě co?" Zeptal se starší arogantně a krutě se usmíval. Škoda, že tu teď není Malik… Ten by prskal blesky nenávisti. Kadar pouze mlčel a ostýchavě se na hnědovláska díval. Nasucho polknul, a pak hlavou nesouhlasně zavrtěl. "To se… ti jenom… zdá." Vykoktal ze sebe rozechvěle. Altair se na něj zlomyslně usmíval, rozhlédl se kolem sebe. Nikdo nikde… Dokonalá chvíle na malé nevinné hraní s city. Starší se sklonil k mladšímu a zkušeně si vzal jeho ústa jako majetek. Kadar jenom ochromeně stál neschopen slova. Po chvilce Altair zapojil i svůj jazyk, zatímco Kadar se nezkušeně pokoušel vůbec jím pohnout. Bylo cítit, že rozechvěle nasává vzduch nosem a napíná se, i když si tuhle chvíli tolikrát představoval, nečekal, že se to skutečně stane, protože ho Malik vždy včas "zachránil", i když on nechtěl. Po chvilce se do toho Kadar trošku dostal a začal Altairovi polibek oplácet, ale on ho k jeho smůle zrovna přerušil. Usmál se na něj a olízl si rty. Jediná vada na tváři staršího byla jizva na pravé straně rtů, kterou kdysi utržil při boji s nepřítelem, protože moc nedával pozor. Altair se od Kadara odtáhnul. "Čas pokračovat v tréninku." Řekl a tasil meč, přičemž mu mladší odpověděl zklamaným povzdechem.

Altair se spokojeně natáhl do vany a blaženě přivřel oči, když ho obejmula hřejivá náruč vody. Usmíval se od ucha k uchu a přemýšlel, kdy uskuteční svůj plán, že se vyspí s Kadarem. Už se nemohl dočkat Malikova návratu. Nejraději by Kadara zneužil přímo před ním, ale věděl, že mladší, byť by pro něj udělal cokoliv, tak na tohle by nepřistoupil. Z jeho přemýšlení ho vytrhlo váhavé zaklepání na dveře. "Pojď dál." Vyzval nově příchozího a věnoval Kadarovi mírný úsměv. Jeho snědá tvář se topila v rozpacích, když zahlédl Altairovo vypracované tělo ve vodě. Mírně sklopil hlavu, a pak se ostýchavě svlékl a přidal se k němu do koupele. Altair k němu natáhl ruku. Kadar ji po chvilce váhání uchopil, čímž ho starší přesunul na místo vedle něj. "Nemusíš se stydět. Vím, co ke mně cítíš." Zašeptal uklidňujícím hlasem a přitom se krutě usmíval. Jemně mu ruku položil na vzdálenější rameno a přitiskl mladšího k sobě. Ten se jenom ostýchavě chvěl a rukama si zakrýval svoji vzrušenou chloubu.
"Chceš umýt, nebo to zvládneš sám?" Dotázal se Altair, když do ruky bral nádobku s mýdlem.
"A-ano…" Špitl Kadar tiše a byl donucen, aby se vklínil mezi Altairovy nohy, aby mu mohl umýt záda. Rukama si dál skrýval své vzrušení, dokud ho Altair nevyzval, aby je odtáhl, že mu je umyje. Místo toho ho volnou rukou uchopil do ruky a jemně jej promnul v dlani. Kadar pouze sklonil hlavu a hlasitě vydechl. "C-co.. to děláš… A-altaire?"
"Plním tvé sny." Odvětil nevinně a mírně rukou pohnul. Kadar napevno přivřel oči a tiše zasténal.
"Je to lepší, když nám v tom tvůj bratr nebrání co?" zeptal se Altair svádivým hlasem a druhou rukou mu kroužil po břiše a zanechával na něm mýdlové stopy a bublinky. Kadar ze sebe vyloudil souhlasný sten a křečovitě se rukama chytil okrajů bronzové vany. Netrvalo dlouho a vzepjal se proti Altairově ruce, přičemž vyvrcholil. Se zarudlými tvářemi uvolnil své napjaté svaly a hlasitě oddychoval. Altair se jenom potěšeně usmíval a začal se umývat. Když se Kadar vydýchal, tak se otočil k Altairovi.
"Teď je řada na mě ne?" Řekl a stydlivě sklopil pohled.
"Jestli chceš…" Nechal větu ve vzduchu viset Altair. Mladší se na něj stydlivě usmál, a pak ho vysadil na okraj vany, kde se mohl opřít o stěnu a nespadnout. Jemně ho políbil, a pak si kleknul do horké vody. Prsty jemně obtočil Altairovu úctyhodnou délku a palcem přejel přes vzrušenou špičku. Starší pouze přivřel své jantarové oči a potěšeně vydechl. Nechával Kadara, ať si pohrává a zkoumá jeho možnosti. Po chvilce se mladší odhodlal, i k tomu aby Altairovi váhavě špičku přelízl. V ústech se mu rozlila chuť zatím čiré kapaliny. Byla to slaná nahořklá pachuť, sice mu moc nechutnala, ale pro něj to udělá. Opatrně si naslinil ukazováček a vklouzl jím do hnědovláska.
"Co to…?" Vydechl Altair, když ucítil pohybujícího se návštěvníka.
"Jenom zkouším…" Odvětil Kadar a přirazil prstem ještě hlouběji, a když jím pohnul, tak ze sebe Altair vysténal zoufalou prosbu, aby to už neprotahoval. Citlivé místečko… Pomyslel si mladší nadšeně a znovu zakmital prstem, přičemž se Altairovi začal nezkušeně věnovat ústy. Starší ze sebe zoufale vydal další zasténání. Kadar se mu dál věnoval ústy a začal jemně sát, opatrně do něj přidal druhý prst. Opět jimi zakmital. "Nah… K-kadare… ah… Tys.. tohle už… někdy dělal?" Zeptal se hnědovlásek a zaskučel. Je to tak příjemné… Napevno přitiskl oči k sobě a propnul se v zádech. Ještě nějakou chvíli si s ním Kadar hrál, až ho nakonec dotáhl, až k vrcholu. Slyšel pouze, jak Altair zoufale zadržoval vzdech, až se z toho vyklubal hlasitý sten provolávající Kadara. Ten jenom vše poslušně spolykal a trošku se zašklebil, když ucítil tu slanou chuť. Podíval se na Altaira, který ho skrz přivřených očí pozoroval a snažil se ten orgasmus vstřebat. Pořádně se nadechl a vytáhl za bradu Kadara k sobě.
"Teď abych ti odpověděl, možná… ano." Stydlivě se na něj usmál a políbil jemně jeho jizvu.
"Nejvyšší čas jít spát." Zavelel Altair a usmál se na mladšího černovláska. Krutě si olízl rty a usmíval se od ucha k uchu. Kéž by tohle věděl Malik… Opatrně vypustil vanu a zakryl se plátnem. Kadar ho napodobil a sebral si svou hromadu oblečení. Hnědovlásek se na něj vřele usmál.
"Běž do mého pokoje, rád bych uvítal tvou přítomnost i v mé posteli." V blankytně modrých očích druhého se zableskla radost a možná i touha.., že by si od toho sliboval něco více? Pomalým krokem se vydal k Altairově pokoji. Jelikož sdíleli všichni tři stejný dům, tak ho našel téměř po slepu. Složil si věci na hromádku a položil je vedle postele. Oblékl si pouze kalhoty a lehnul si do postele. Spokojeně se zachumlal pod pohodlnou peřinu a očekával Altaira. Ten po chvilce přišel a věnoval Kadarovi úsměv. Přilehnul si k němu a věnoval mu vášnivý polibek, bohužel na dobrou noc. Přitáhl si mladšího k sobě a zaklínil se do něj jakoby spolu byli milenci už dlouho. Kadar mu popřál dobrou noc a dal mu ještě polibek na čelo. Altair pouze spokojeně zamručel a rukou ho držel na boku. Po chvilce konečně usnul. Někdy zítra by se měl Malik vrátit… protože jak předpokládám, tak bude koně štvát, aby byl co nejdříve doma… Altairovo podvědomí si krutě mnulo ruce nad tímhle plánem, jak připravit Kadara o jeho nevinnost a přitom naštvat Malika… Kadar ho po chvilce spokojeně následoval. Dneska se mu splnil jeden z jeho mnoha snů… Byl štěstím bez sebe… Už se nemohl dočkat zítřka, ale i přesto dokázal celkem rychle usnout.

Když Kadar spokojeně otevřel oči, veškerý prostor v Altairově posteli však zabíral on sám. Bylo už skoro poledne, menším gotickým okénkem prosvítalo jen malinko světla, takže Kadarovi chvíli trvalo zjistit, že je tam úplně sám. Rozpačitě vstal a začal se rychle oblékat do klasického assassinského oděvu. Snažil se urovnat své myšlenky, protože Malik se ze své mise už pravděpodobně vrátil a vystaví ho velmi přísnému výslechu. Smutně si povzdechl, že to bylo možná naposledy, co takhle se svým dokonalým idolem byl. Takové příležitosti se nabízejí jen párkrát za život, a tak Kadar vyšel z upuštěného příbytku s pocitem prázdnoty. Jakoby včerejší večer měl dopadnout jinak. Rozhlédl se kolem a skutečně; muselo už být k poledni. Slunce příjemně hřálo, prostě další nádherný den v maloasijských horách. Ptáci poletovali a prozpěvovali všude kolem, není divu, že mnoho místních umělců považovali svoji krajinu za ráj na zemi. Kadarovi ale ani tak přenádherný den nezlepšil náladu. Lehce zakroutil hlavou, jakoby chtěl popřít jakékoliv city, které během minulé noci vystoupaly do největších výšin jeho duše, a vydal se pomalým krokem k bojovému cvičišti. Už z dálky slyšel velice známý hlas, který včera sténal jeho jméno. Trošku se nervózně ošil, jak se k němu má teď chovat? Altair zrovna chválil nějakého učedníka. Kadar přistoupil k ohradě a opřel se o ni lokty. Pozoroval, jak jeho idol vyučuje tři novice, Altair se je snažil naučit, jak provést překvapivý výpad. Starší o Kadara ani pohledem nezavadil, ani neodpověděl na jeho pozdrav. Buď byl příliš zabraný, a nebo se s ním nechtěl bavit, protože ten včerejšek byla nejspíš chyba. Další učedník skončil na zemi, Altair si pouze povzdechl. "Trénujte dál. Potřebuju si něco zařídit." S těmi slovy vrátil meč do pochvy a přeskočil hrazení. Vydal se směrem do vesnice, Kadar ho následoval.
"Ehm… Chápu, že se se mnou nechceš ba-" Altair ho zarazil a stáhl za roh, kde ho přitiskl ke zdi.
"Kdo říká, že nechci…" Zavrněl jako kočka a usmál se na Kadara.
"M-myslel jsem, že mnou teď opovrhuješ…"
"Jak bych tebou mohl opovrhovat, když jsem byl první já, kdo se tě začal dotýkat." Mluvili tlumeně, ale stejně se ta slova donesla k uším procházejícího, kterým nebyl nikdo jiný než Malik. Zuřivě si odfrkl a odtáhl Altaira od svého bratra, ještě mu stihl dát pěstí, až z toho zástupce velmistra klopýtnul a skončil na zemi. Ochranitelsky se před Kadara postavil a s rudým pohledem ho pozoroval.
"Zneužils mi bratra, ty svině jedna. Nezasloužíš si být s námi v řádu… Prase!"
Altair se na něj pohrdavě usmál a otřel si krev vytékající z koutku jeho úst. Vstal a protáhl se.
"Když jsem takový prase… proč se mi Kadar nabídl sám viď?" Odvětil sladce a vychutnával si Malikovu zlost. Bylo na něm vidět, že je i smutný, že k něčemu takovému došlo. Kadar mu položil ruku na rameno. "Altair mi nic neudělal…" Řekl pevně a podíval se na staršího. Pomalu obešel Malika a objal svého milence. Ten mu objetí opětoval a zpod kápě se krutě usmíval na Malika. Dal Kadarovi pusu do vlasů "Večer." Zacvrlikal, a pak je tam nechal oba dva samotné. Malik se na Kadara přísně podíval.
"Jenom tě využívá, aby dosáhl svého cíle a naštval mě, protože jsem ho kdysi odmítl." Kadar se zarazil. "V-vážně? Altair o tebe měl zájem?" Starší jenom kývnul, přičemž mladší pokrčil rameny.
"Jsem rád, že teď ten zájem projevuje o mě. Ty jenom žárlíš." Pousmál se a pošolichal bratra v bradce. Pak se otočil a odešel.

Altair se spokojeně protáhnul a vyšel ze studovny. Za těch několik hodin pročítání mu docela ztuhly svaly, a tak na jejich probuzení se dal do běhu a zdolal nejbližší budovy. Slunce už pomalu zapadalo a koupalo se v krvavé lázni. Jeho oranžově žhnoucí střed jakoby přímo tu rudou pod sebou tvořil. Altair se ohlédl za sebe. Západní část nebe se pomalu zbarvovala do temně modré a Alláh začínal rozsvěcet hvězdy. Hnědovlásek si trochu zívnul, a pak se hbitým a rychlým krokem vydal ke svému domu. Čekala tam na ně vychladlá večeře a Kadar sedící u kuchyňského stolu… Teda vypadal jako Kadar, ale byl to Malik. Oba dva bratři si byli, až příliš podobní, když byli k němu zády a ještě k tomu, měl na sobě civilní oblečení… To prostě nešlo poznat. Altair si sedl ke stolu a začal jíst.
"Co chceš?" Zeptal se Malika mezi sousty. Ten se na něj chvilku díval, a pak začal mluvit.
"Klidně se stanu tvým milencem, ale drž ruce dál od Kadara." Altair se pousmál.
"Proč bych měl? Před lety ses mi vysmál, tak jsem se pouze přeorientoval na osobu, která mi tě vynahradí." Odvětil s klidem assassin a vložil si kousek masa do úst. Malik sepjal ruce.
"Altaire, já tě prosím…"
"Ne, Kadar a já jsme milenci, až dosáhnu svého cíle, tak se zachovám stejně jako ty tehdy ke mně." S těmi slovy dojedl poslední sousto a odešel do svého pokoje. Neměl náladu poslouchat ty jeho kecy.

"Neměl mě odmítat." Zamrmlal naštvaně a sednul si na postel. Z druhé strany jeho postele se vynořily čísi ruce. Kadar Altaira jemně objal. Starší se pousmál a vzal černovláskovu ruku, jemně ho políbil na kloubky prstů. "Děje se něco?" Zeptal se mladší starostlivě a s rozpaky příjmal Altairovu péči o hřbet jeho ruky. Altair zavrtěl hlavou a otočil se čelem k němu. Přitáhl si Kadara k sobě.
"Nic, co bych nedokázal vyřešit sám." Řekl jemně a usmál se na něj. Čelem se opřel o Kadarovo a jemně mu prsty levé ruky pomalu sjížděl od krku dolů. Poprvé se zastavil ve žlábku u klíční kosti, pak začal jemně obkreslovat linie Kadarových svalů. Po chvilce mu škádlivě promnul bradavku mezi prsty, přičemž mladší jenom odpověděl rozechvěním celého svého těla. Pousmál se, když si všiml, že mladší je oděn pouze do spodního prádla. Prsty se vrátil pod jeho bradu a zvedl mu hlavu tak, aby měli rty ve stejné výši. Jemně se k nim přitiskl a začal ho líbat. Kadar už tentokrát polibek opětoval okamžitě, než se Altair odtáhl. Pomalu se začal svlékat, ale Kadar ho zarazil se slovy, že to chce udělat sám. Hnědovlásek jej nechal. Líbilo se mu, jak to černovlásek dělá s opatrnou něhou, když Altairovi vysvlékl tuniku, tak mu věnoval několik drobných polibků na rameno. Altair se podíval se samolibým výrazem k pootevřeným dveřím. Moc dobře věděl, že tam je Malik a celé tohle divadlo sleduje. Jak moc by si přál vidět tu jeho vztekající se tvář. "Kalhoty mi nech." Řekl Altair, když mu pod ně mladší zkušeně zajel a chtěl ho jich zbavit. Kadar věnoval Altairovi úsměv a jemně ho rukou poškádlil.

"Postav se… Chci tě potěšit nejdřív ústy." Řekl Kadar a přesunul se na půlku svého milence. Altair jenom souhlasně přikývnul a udělal, jak Kadar řekl. Postavil se a schválně profilem ke dveřím. Kadar si před něj klekl a usmál se na něj. Altair mu též věnoval úsměv a jemně mu rukou prohrábl černé vlasy.
"Vypadáš takhle pěkně podřízeně." Kadar se mírně začervenal a vysvobodil hnědovláskovu chloubu ze sevření oblečení. Jemně jej promnul v ruce a palcem přejel špičku. Krásně vlhká… Pomyslel si a ještě ji přelízl. Labužnicky se podíval na Altaira a zavrněl jako kočka, která se dobře najedla. Ten se jenom s krutým úsměvem kouknul koutkem oka ke dveřím. Stále šmíruje… Pomyslel si škodolibě.
"Jako vždy chutnáš výtečně…" řekl mladší a už o trochu více zkušeněji sevřel jeho chloubu mezi rty a začal jemně sát. Vnímal Altairovu ruku, jak mu jemně rozhrabuje vlasy a nakonec začal hlavou jemně pohybovat. Snažil se ho i občas podráždit jazykem, ale víc se soustředil na to, aby mu udělal dobře a dočkal se té sladké tečky na závěr. Po chvilce intenzivního sání a dráždění se mu skutečně dostalo tolik chtěné odměny. Altair tiše vyvrcholil a přitom několikrát vydechl Kadarovo jméno. Kadar se na něj pousmál a propustil jeho chloubu ze sevření svých úst. Všechno co mu bylo dáno, spolykal, a opět zapnul Altairovi jeho kalhoty. Ten ho spokojeně pochválil a přitáhl si ho k sobě. Opět se začali chvilkově, ale vášnivě líbat, přičemž skončil Kadar na zádech na posteli a Altair nad ním.

"Chci zkusit něco…" Altair přemýšlel, jak to říct. "Chci tě svázat." Řekl nakonec a potěšeně se zašklebil, když uslyšel šokované zalapání po dechu, které nepatřilo Kadarovi. Ten se na něj díval zpod svých dlouhých řas a chvilku váhal, pak nakonec kývnul a pozoroval Altairovo počínání. Kupodivu nevzal žádný provaz, ale pás na jejich vrhaácí dýky a odepnul pouzdro na ně, které odložil.
"Nastav ruce." Nařídil Kadarovi, když jej zasedl. Zkušeně mu obmotal smyčky kolem zápěstí a zbytek protáhl čelem postele, který pak spojil kovovou sponou. Kadar trhl rukama, aby vyzkoušel pevnost pout. Hnědovlásek se pouze pousmál a sundal mu spodní prádlo. Spokojeně zamručel, když uviděl, že je Kadar nedočkavý. Prsty mu obtočil celou jeho délku a jemně jej začal líbat na rty, zatímco si s ním pohrával. Sám si stále nechával kalhoty, neměl ani v plánu se úplně svléknout. Kadar mu pouze toužebně vydechl do úst a zasténal, když starší stiskl jeho vlhkou špičku. Altair se rty přesunul k černovláskově krku a jemně jej políbil, po chvilce se, ale přestal krotit a vášnivě mu ho označkoval jako památku na tuhle noc, protože věděl, že tohle je poprvé a naposledy. Mírně se od Kadara odtáhl a podíval se na svou práci. Usmál se, když uviděl, že celou levou stranu Kadarova krku pokrývají flíčky podobné modřinám. Kadar se na něj zpod přivřených očí podíval a trochu trhl rukama, protože jej Altair pevně stiskl v dlani. Tiše zasténal jeho jméno a trošku se prohnul v zádech.
"Ještě ne," Zašeptal starší a přestal v Kadarově zpracovávání. Rukou hmátl do přihrádky v nočním stolku a vytáhl olej. Smočil v něm dva prsty a prvním pronikl do Kadara, který pevně stiskl čelisti a s přivřenýma očima sebou trošku bolestivě trhl. Altair se ho snažil upokojit polibky na jeho krk a vypracovaný hrudník, aby nemyslel na to, že ho to bolí, pokud to tak bylo. Chvilku si ho takhle připravoval, než do něj přidal další prst, když ucítil, že o něco povolil. Kadar tiše zasténal a zaklonil hlavu. Altair se na něj spokojeně díval a začal do něj prsty zkusmo přirážet.
"A-ano…" Vydechl toužebně černovlásek. "P-prosím… vezmi si mě…" Zašeptal a naznačil tím hnědovláskovi, že chce jeho chloubu. Starší se pouze pousmál a vytáhl z něj své prsty. Rychle si rozepnul kalhoty a vyndal svou pýchu, kterou si pořádně pomazal olejem. Spokojeně se do něj opatrně začal tlačit. Kadar sebou bolestivě cukl, ale snažil se nevydat ani hlásku, aby Altair nepřestával. Po chvilce se do něj starší dostal, až po kořen a spokojeně vydechl. Kadar pevně zatnul ruce v pěst a zaklonil hlavu. Lehce se prohnul v zádech, přičemž trošku bolestivě sykl. Altair v klidu vyčkával. Je to stejné jako s dívkou… Potřebuje si zvyknout. Pomyslel si a dlaněmi se staral o Kadarovo mužné tělo. I když… se ženou to není, tak těsné, horké, vášnivé… Zavrtěl hlavou, aby vyhnal ty myšlenky a zkusmo se pohnul v Kadarovi, když ho mladší vybídnul. Zatím ho příjmal poměrně dobře a ani nijak neprojevoval bolest. Altair mu tiše šeptal sladká medová slůvka do ucha a přitom zkoušel jeho možnosti. Po chvíli se Kadar roztáhl tak, že mohl hnědovlásek své snažení zrychlit. Opřel se o pravý loket a zatímco vnikal do černovláska, tak mu volnou rukou začal přejíždět po jeho obvodu. Mladšímu se z hrdla vydralo hned několik stenů. Cukl rukama a vzápětí bolestivě zasyčel, jak se mu kůže zařízla do masa. Po chvilce se, ale jenom bolest přelila do slasti, když ucítil, jak se mu díky pečlivé práci Altaira začíná navalovat napětí do podbřišku, které brzy vyústí ve vrchol. Altair na tom byl podobně. Jeho dech se stával trhanějším a trhanějším. S jistou razancí dál přirážel do Kadara dokud ve svém snažení neustal a skoro ve stejnou chvíli jako Kadar se dočkal toho slastného pocitu vrcholu. Následoval jej pouze o pár sekund později. Položil se na Kadarův hrudník a znaveně ho políbil na žlábek u klíční kosti. Oba prudce oddychovali a Altair se k tomu ještě krutě usmíval. Když se probral ze svého vrcholu, tak mladšího osvobodil z provizorních pout a vystoupil z něj.
"Bylo… to úžasné." Špitl Kadar a chtěl si stáhnout druhého do objetí, ale on to odmítl.
"Já vím," Odvětil s úsměvem a upravil si kalhoty. Kadar si všiml jeho krutého úšklebku.
"Děje se něco?" Zeptal se váhavě a zvedl se k němu, aby si ukradl jeho rty.
"Nic… Jenom… tohle byla pomsta, zítra sbohem." Řekl Altair krutě a shýbl se pro věci, které si vzal do rukou, a položil je na stůl. Tohle byl jeho pokoj.., tak by mohl Kadara vyhnat, ale neudělá to, nechá mu ještě poslední noc s ním, než se mu vysměje a vyžene ho.
"J-jaks to myslel, pomsta?" Altair pouze pokrčil rameny a podíval se, jak se Kadarovi zalévají oči slzami. O-on ke mně nic necítil? Měl snad Malik pravdu…? Tiše fňukl a díval se na hnědovláska.
Altair k němu přišel a lehl si na svou stranu postele. "Pojď ke mně." Vyzval Kadara, aby ho mohl obejmout. Popravdě nechtěl téhle křehké a nádherné duši ublížit.., ale ať alespoň někdo pozná, jaké to je. Jemně ho líbnul do vlasů a popřál mu dobrou noc. Potom téměř neslyšně řekl. "Miluji tě," Avšak Kadarovy citlivé uši to uslyšely. Víc se přitiskl ke svému milenci, smutek vyprchal okamžitě a přelil se do obrovské radosti a s tím mu usnul v náruči.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kimo Kimo | E-mail | Web | 30. ledna 2014 v 18:40 | Reagovat

Tak mě napadlo...co udělat pokračování...? Že by se starší bratr pomstil...:D

2 Enqila Enqila | 25. února 2014 v 13:17 | Reagovat

No.. :D Malika a Altaira mám mnohem radši, když jsou spolu dobrovolně a ne že se jeden mstí druhému za to, že mu zprznil bratra xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama