Kravaťáci

9. května 2014 v 10:00 | Enqila |  Moje tvorba
Tak se zase hlásím... :) No tohle je víceméně bez hlubšího děje. Takový jendorázovka nemastná neslaná, nějak jsem se neměla k něčemu, abych rozváděla nějak děj.
Warning: + 18



Mladík znuděně pozoroval ostatní lidi. Podíval se na hodiny, byl už rád, že brzy bude jeho směna u konce a on bude moct vypadnout domů a fantazírovat o nemožných věcech.
"Hele… Giovanni, co děláš po práci?" Zeptal se mužský hlas. Jmenovaný zvedl pohled od papírů a zadíval se na o trochu staršího muže.
"Já? Asi nic, proč se ptáš?" Mírně se usmál, i když odpověď byla zjevná.
"Myslel jsem, že bysme se mohli někam zajít napít."
"Nevím, jestli je to dobrý nápad. Zítra přece jedeš na obchodní cestu," Pokoušel se Giovanni druhého od toho úmyslu zradit, protože věděl, jak by to dopadlo. Luigi by se ho pokusil opít, a pak se s ním vyspat. Giovanni ani nechápal, jak může být zrovna tenhle ukázkový chlapík být vůbec gay, ale očividně se za svou orientaci nestyděl. Problémem bylo, že si zrovna vytipoval Giovanniho jako svůj typ. Další problém byl, že Giovanni není gay! Ale nabídky na pití po práci se neodmítají, a tak jenom neposednými černými vlasy kývl a přejel si prsty po třídenním strništi. Už by si to taky mohl oholit. Luigi si porovnal brýle a zářivě se na něj usmál.
"Dobře, tak po práci zajdeme popít," Opustil Giovanniho pracoviště a ten si jenom povzdechl a pozoroval jeho záda. Nakonec se vrátil ke svým lejstrům a začal je zase vyplňovat.

"Ááách… Konečně hotovo." Giovanni se protáhl a zvedl se od stolu. Dneska to byla fakticky nuda, ušklíbl se a srovnal papíry do štosu. Pak si vzal kabelu a porovnal si sako. Ještě si pro jistotu prohrábl vlasy a spokojeně vyšel z kanceláře. Došel k výtahu, kde s několika spolupracujícími sjel dolu do recepce. Tam jej čekalo překvapení, teda nebylo to překvapení. Luigi se na něj culil a Giovanni se přemáhal, aby neprotočil očima. Úplně zapomněl, že s ním půjde pít. Fajn, nesmím to moc přehnat, to je celé. Uklidňoval se v duchu.
"Tak jdeme?" Zeptal se přátelsky Luigi a potřásl hlavou, aby vyhnal z obličeje světlé vlasy.
"Jo jasně," Oplatil mu mírněji úsměv Giovanni a vydal se pomalu a nejistě za ním. Až bude mít dost, tak jednoduše odejde, to nebude tak těžké, konejšil se v duchu a viditelně se cestou do nějaké hospůdky uvolnil.

Usadili se v zapadlém boxu, kde na ně moc nebylo vidět, a Giovanni si objednal skotskou s ledem. Luigi se usmíval a celou dobu žhavě vyprávěl o své vášni ke koním.
"Jsou to vskutku ušklechtilá zvířata," Přitakal mu tiše černovlásek a pozoroval jeho mechově zelené oči, které byly lehce zvětšené skrz dioptrie brýlí.
"Hmmm… To jsou a inteligentní. Jsou hrozně vnímaví… a nikdy tě nezradí," A už se zase rozpovídal o kladných vlastnostech. Postupem času o pár skoských dál se propracovali k trošku jinému tématu. O tom, jestli je Giovanni zadaný.
"Už dlouho spím na své posteli sám," Odpověděl možná posmutněle a díval se na něj. Luigimu se blýsklo v očích a pousmál se. Jelikož měl Giovanni lehce připito, tak ani neodháněl Luigiho ruku, která překrývala tu jeho.
"Nemusí být prázdné," Začal opatrně světlovlásek. "Možná jenom kdybys zalovil v jiných vodách…" Snažil se navnadit druhého.
"Myslíš..? Ale nech toho..!" Zasmál se nervózně a nuceně Giovanni, když viděl tu vážnost, se kterou to Luigi vyslovil. V jeho stříbřitých očích se blýskla nejistota.
"Zaplatím a přesuneme se trošku jinam. U mě doma mám taky vcelku dobrou skotskou," Utnul to nakonec světlovlásek, než by ho černovlásek odmítl. Pohybem ruky přivolal číšníka a celé to zaplatil.
"Budu ti to muset zaplatit," Zamumlal Giovanni a vzal si kabelu. Pomalu vyrazil směrem ven z lepší hospody, která byla ještě jako bonus nekuřácká.
"To nemusíš," Řekl ihned Luigi. "Jsme přece přátelé," Usmál se na druhého a vyšel na čerstvý vzduch, kterého se zhluboka nadechl.

Světlovlásek galantně přidržel dveře Giovannimu, který se rozhlížel kolem sebe. Skopl boty z nohou a kabelu položil k nim. Vydal se z předsíňky dovnitř bytu.
"Máš to tu pěkné," Poznamenal s mírným úsměvem.
"Jéé.. Dík. Nejsem v tomhle bytě moc dlouho. Nedávno jsem se přestěhoval, abych to měl do práce blíž," Pomohl Giovannimu svléct kabát a pověsil ho stejně jako svůj.
"Dáš si teda tu skotskou?"
"Jo jasně," Zdvořile kývl hlavou a usadil se na černé kožené pohovce. Luigi si počínal jako správný hostitel. Společně s pitím přinesl i nějaké malé občerstvení. Opět se spolu začali bavit. Giovanni se chvíli choval nervózně, ale pak se uvolnil v jeho přítomnosti a byl i někdy příjemně překvapen, že měli společné zájmy.
"Uhm… Možná bych měl už jít," Zamumlal černovlásek, když zjistil kolik je.
"Vždyť nemusíš, můžeš přespat tady. Vyspím se na gauči," Zkusil to Luigi na něj a lehce se usmíval.
"Hmm.. to je lákavá nabídka. Asi ji přijmu, protože bych nerad skončil někde na ulici."
"Ach tak to dost chápu… Budeš se chtít osprchovat nebo tak něco?"
"Myslím, že ne. Že už asi půjdu…" Luigi vstal, aby tedy Giovanniho zavedl do ložnice, ale ten chytil překvapeného světlovláska za ruku a lehce ho políbil na rty.
"Asi mi do hlavy stouplo hodně moc pití," Ospravedlňoval se a trochu se zhoupl na nohou, takže ho musel Luigi zachytit. Ve tváři se mu blýskl úsměv.
"Ale to mě vůbec nevadí," Špitl a začal mu povolovat kravatu.

Černovlásek se propnul v zádech, když ho začal Luigi lehce osahávat. Nechápal, jak ale najednou měl ruce přivázané svojí vlastní kravatou k čelu postele. Trochu za ni zatahal, aby zkusil její pevnost.
"Jsou ty ruce nutný?" Zeptal se a zamrkal. Nebylo mu to příjemné.
"Jsou. Třeba ti někdy řeknu důvod, ale teď by to tvůj opilej mozek nezpracoval," Odbyl ho Luigi a odložil brýle. Prohrábl si světlé vlasy a rozepl mu kalhoty. Začal mu je svlékat přes boky společně s boxerkami. Giovanni zrudl, ale příliš se nebránil. Na to měl v sobě moc skotský a mysl mu halil alkoholový opar. Trochu se zachvěl, když ucítil Luigiho prsty na vnitřní straně stehen, a poté i, jak se letmo dotkl jeho chlouby. Světlovlásek se sklonil k Giovanniho rtům a začal ho na ně opatrně líbat. Zprvu černovlásek moc nereagoval, než mu začal polibky oplácet. Luigi se vtlačil druhému jazykem do úst a začal si je nárokovat. Občas se do ticha místnosti ozvalo tichounké mlasknutí, jak se na chvíli rozdělila jejich ústa.
"Bude to bolet?" Zeptal se vážně Giovanni a Luigi se usmál.
"Tebe ne," Pohladil ho po tváři a začal se svlékat. Za chvilku se před černovláskem tyčil světlovlásek vcelku s vypracovaným tělem. Znovu pohladil dlaní vnitřní stranu jeho stehen a sklonil se k němu. Zatímco on byl plně vzrušený, Giovanni nějak otálel… Luigi se mírně usmál a začal ho dlaní třít, dokud mu v ruce dostatečně neztvrdl. V tu chvíli se k němu sklonil hlavou a začal jemně jazykem obkružovat špičku. Giovanni táhle zasténal a škubl bezmocně rukama.
"Nah…. Luigi…." Zasténal tiše a cítil z toho všeho horkost ve tvářích. Jmenovaný se mírně pousmál a vsál jeho špičku do úst, než pomalu sjel hlavou po celé délce. Jemně u toho sál a lehce si pohrával i s jeho varlaty. Byl v pokušení si naslinit prsty a ukázat Giovannimu, že i prstění může být příjemný, ale řekl si, že nakonec ne. Ponořil se do toho natolik, že si ani neuvědomil, jak se pod ním černovlásek rozechvělé tříštil a hlasitě sténal. Odtáhl se od jeho údu a z úst mu ukápla kapička bílé tekutiny, než vše, i přes svou nechuť spolykal.
"Příště můžeš být dole zase ty.. Já obvykle nenechávám moc chlapů, aby mi protáhli zadek," Zamumlal Luigi, zatímco mu opatrně roztíral gel po chloubě. Odložil gel na noční stolek a obkročmo se přesunul nad Giovanniho, který všechno tohle mohl jenom pozorovat. Byl takovým pouhým divákem, ale ničemu se nebránil. Všechno bylo příjemné… a tolik hříšné.
Světlovlásek přivřel oči a přidržel si Giovanniho úd u vstupu, začal pomalu dosedat a rozechvěle u toho sténal. Zaklonil hlavu a vychutnával si to, tolik chtěl tohohle chlapa klofnout a teď s ním byl spojený… Třeba ho pak přetáhne na tuhle stranu. Rty se mu roztáhly do úsměvu. Giovanni se zoufale propnul v zádech, když ucítil, jak jeho chloubu obklopuje těsnost Luigiho nitra. Vzdychal a sténal z toho prvotního pocitu, když ucítil tu horkost. Skoro jako u ženy, jenom mnohem víc těsné… Pohnul boky proti Luigimu a ten se uculil ještě víc. Začal se pomalu hýbat nahoru a dolů, zatímco pozoroval Giovanniho tvář. Ten mu pohled rozechvěle opětoval a sem tam přivřel i oči. Pohledem sjel o trošku níž a zrudl. Pořád mu připadalo trapné, že na něm rajtuje chlap.

O několik chvil později bylo po všem, Giovanniho ruce měly konečně svobodu a on se vydýchával z nově prožitého zážitku. Bylo to dobré… skvělé… Znaveně se podíval na Luigiho, který se spokojeně usmíval. Přitáhl si černovláska k sobě a něžně ho políbil na rty, ten mu políbení opětoval.
"Už dlouho ses mi líbil. A teď jsem tě konečně dostal," Zašeptal s uchechtnutím.
"Ale to neznamená, že jsem gay…." Namítl schválně Giovanni a Luigi jenom potřásl rozcuchanými vlasy.
"Třeba se mi podaří tě přetáhnout k nám… A teď… nechceš aspoň mít se mnou přátelství s výhodami?" Zeptal se nadějně. Giovanni chvíli mlčel, nevěděl proč, ale nakonec odpověděl, že ano. To určitě ten alkohol. Sváděl to na skotskou, ale pravda byla někde uprostřed…
Spokojeně se položil na bok vedle Luigiho a přetáhl přes oba peřinu. Ani dlouho netrvalo a usnul, zatímco světlovlásek ještě chvíli nemohl spát, než černovláska políbil do vlasů a zavřel oči. Taktéž se mu podařilo zaplout bezpečně bárkou do říše snů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Simix Simix | Web | 14. května 2014 v 18:52 | Reagovat

Takže jsem si přečetla jen úvod no :D
+ 18 O.o :D :D :D
Jinak hezký blog :)

2 Enqila Enqila | 15. května 2014 v 17:11 | Reagovat

Nom, nom :D Tak jenom, aby to blog nějak nesabotoval, tak tam pro jistotu tohle je :D Uch děkuju za sebe a jistě i za Yuu :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama