Až do konce

18. května 2015 v 10:00 | Enqila |  Moje tvorba
Ok... omlouvám se za svou neaktivitu. Snažím se s tím něco dělat, ale v poslední době jsem měla hroznou nechuť do vlastního psaní. Původně jsem měla v plánu, že tady postnu povídku na téma AC (Malik x Altaïr) Ale to jsem si pouze rozepsala a nedostala se k tomu, takže sem dávám něco, co vymyslela moje perverzní mysl. Mám toho rozepsanýho dost, jak tady furt píšu pomalu všude. A tak ještě naťuknu další připravovanou povídku...
Nevím, jestli je tady třeba někdo fanda herní série WoW...? Kdo ví, pokud ano tak ho možná potěším připravovanou fanfikcí na motivy téhle hry. Kdysi dávno jsem na to psala. Musím uznat, že lore (alespoň to co jsme prozatím četla a co vím) je dle mýho zajímavě propletené a celkově zašmodrchané. A já si odtamtud vykousla dva charaktery, které vám později předvedu v další povídce, jestli se dokopu k jejímu dopsání. Někdo by mohl čekat nějaké to párování Kael'thase s Illidanem... Musím vás zklamat, ale nejsou to oni. Ti z vás, kteří překonali datadisk WOTLK a pokračovali Cataclysm.. už možná vědí, které dva charaktery jsem si vybrala. Asi největší nápovědou z mé strany je to, že kdysi dávno bývali pod nádvládou Lich kinga. Tak... asi jsem řekla všechno, co jsem chtěla a užijte si čtení ;)
Warning: +18, nekrofilie, násilí


Obyčejné prosklené dveře se rozevřely a do nich vešel muž. Pohlédl na osobu sedící za stolem, než mu kývl na pozdrav. "Doktore…" Řekl, když si odložil kabát a muž za stolem se pouze s kývnutím zvedl, přičemž se přesunul ke křeslu, které bylo přistavěné u lehátka. Jakmile si první muž, jenž vešel sundal klobouk. Objevil se ostře řezavý obličej s vráskama od smíchu, a přesto když člověk pohlédl do průzračně modrých očí, dokázal v nich vidět bolest. Bolest, která byla potlačována, ale nakonec bylo třeba vyhledat pomoc. Potřeboval někoho, kdo by jej vyslyšel. Poslouchal jeho vyprávění…
"Nuže pane… Barbere. Uvolněte se, lehněte si a můžeme se vrátit k vašemu problému. Jeho jádro byl váš přítel Gregory že? Povězte mi tedy o něm…" Vyzval příchozího muže doktor. Od skel jeho brýlí se mu odrazilo sluneční světlo, zatímco se ozvalo cvaknutí tužky. Jmenovaný přikývl a po vyhrnutí rukávů se položil na lůžko, kde sepjal své ruce na břiše a zhluboka se nadechl.

"Znali jsme se od malička. Jako malé děti jsme si spolu hráli společně na pískovišti, hřišti… Kolikrát jsme se poprali. Časem jsme vyrostli, chodili spolu na stejnou školu, a tak to pomalu postupovalo. I na střední jsem šel společně s ním, protože jsme měli stejné zájmy a ta škola pro nás byla přímo jako stvořená. Obyčejná průmyslovka pro dvě chytré hlavy, které neustále byly spolu, vyjma trávení času s rodinou. A přece jsme každý byli jiný. Postupem času jsem začal zjišťovat, že jsem se do svého přítele z dětství zamiloval. Svoje vřelé city jsem pouze schovával, abych mohl být dál v jeho přítomnosti. Aby mě neodkopl jako by to udělala spousta "normálních" lidí. Ach…" Odmlčel se a pohlédl krátce na doktora. Začínalo mu připadat jako by se za tím vším pomalu vracel. Jako by jeho duše cestovala nazpět časem a on to všechno mohl prožívat znovu. "Co je vlastně v téhle době normální?" Tiše se zasmál skoro jako by řekl nějaký soukromý vtip, než pomalu začal pokračovat ve vyprávění.

Ten den se spolu toulali poblíž kolejí, než si jeden z mladíků usmyslel, že se posadí. Po chvíli si jednoduše na ně lehl a s úsměvem pozoroval druhého, zatímco s ním nezávazně pokračoval v konverzaci. "Gregory… Brzy by měl jet vlak," Podotkl stojící kluk, než se k němu posadil.
"Och vážně?" Našpulil mírně načervenalé rty druhý a zadíval se oříškově hnědýma očima do průzračně modrých očí druhého. "To nevadí… počasí je krásné. Je tu příjemně teplo, člověk by tady mohl usnout…" Přivřel své tmavé oči.
"Jestli chceš zemřít, tak ti budu stát po boku… Ale ještě stále nechci být po smrti. Ne dokud s tebou nebudu mít sex." Zajel si prsty do krátkých světlých vlasů, přičemž se odtrhl pohled od černovláska a pohlédl vzhůru na nebe.
"To ale není možné… Ne dokud jsem živý…" Odvětil mu klidně Gregory. "A ty moc dobře víš proč Matte." Tiše se zasmál a v jeho tváři byl uvolněný a široký úsměv.
Tak počkám…" Znovu na druhého pohlédl a ten se na něj široce zubil.
"Chceš čekat, až umřu a budu starý ošklivý páprda…" Nesouhlasně zamlaskal, vypadal že chtěl něco říct, ale byl přerušen cinkáním blízkých závor.
"Gregory…" Oslovil tmavovláska druhý mladík a postavil se.
"Hm?"
"Jede vlak…"
"A?" Na to se světlovlasý kluk zamračil a shýbl se. Chytil Gregoryho za paži, přičemž jej odtáhl z kolejí, než za to dostal pořádnou facku, že se jej vůbec dotkl. Ano… Gregory nestrpěl dotyky. A přestože randil s Mattem, tak i jemu bylo zapovězeno se ho jakkoliv dotknout. Moc dobře věděl, kdo to způsobil ale ani se tomu člověku nemohl pomstít, jelikož už tady prostě nebyl.
"Ale no tak…" Pousmál se na něj, zatímco si hladil tvář. "Jsme spolu převe ve vztahu, tak proč nemůžu ani já?" Černovlásek se zamračil a jeho tmavé oči se zúžily do tenkého průzoru.
"Prostě ne!" Štekl a s těmi slovy se otočil, zatímco pomalu odcházel od světlovlasého.

"Nepotřebujete se napít?" Přerušil po chvíli vyprávění svého pacienta muž s brýlemi a natahoval k němu ruku se sklenicí vody. Muž ji vděčně přijal a přizvedl se, aby se mohl napít, než opět pokračoval.
"Tu noc jsem si u sebe doma úkoly, jak pro mě bylo obvyklé. Poslouchal u toho hudbu, než mě vyrušilo vrnění telefonu na desce stolu. Tedy spíše pod rukou jsem cítil vibrace, které po chvíli ustaly. Vzal jsem telefon do ruky a mírně se pousmál, když se ukázalo Gregoryho číslo. Pouze jeden zmeškaný hovor… Vždycky mi říkával, že nejspíš klikl špatně, jelikož měl mé číslo v rychlé předvolbě a kolikrát se mu to stávalo. Chtěl jsem to přejít s úsměvem jako vždy… ale měl jsem tušení… Zlé. Moje útroby svíral nepříjemný pocit a tak jsem se vydal ven. Šel jsem ke Gregorymu, který měl dům přes ulici…"

Jakmile se dostal dovnitř domu, okamžitě zamířil do pokoje svého přítele z dětství a jakéhosi milence, když se zaraženě zastavil ve dveřích. Ten výjev se mu zapsal do paměti, stejně jako událost, která následovala poté. Černovlasý Gregory se choulil v rohu. Byl celý od krve, pouze v košili, zatímco opodál ležela mrtvola jeho nevlastního otce. Stále v rukou držel vražednou zbraň na celý se chvěl.
"Gregory... to jsem já." Zašeptal, i když jej už mladík nejspíše viděl.
"Matte? Co tady děláš?!" Zeptal se druhý a vyděšeně koulel tmavé oči.
"Měl jsem zlé tušení… Můžeš vstát?" Položil mu otázku a vykročil k němu, než se zarazil. "Gregory…" Vydechl a skousl si ret, když viděl, jak mladík vstává. Košili se snažil držet tak, aby zakrývala jeho intimní partie, ale semeno po vnitřních stranách stehen společně se stále vytékajícím pramínkem nemohl skrýt.
"Ten hajzl…" Chtěl začít nadávat, než znovu sjel pohledem mrtvolu muže. "Musíme jít…"
"A kam?"
"Utéct… kamkoliv, ale co nejdál odtud." Odvětil na otázku, protože si byl jistý, že jakmile přijde domů Gregoryho matka, tak zavolá policii a bude jí jedno, jestli syn byl znásilněn nebo ne. Zabil jí jeho milovaného a to stačilo…
"Půjdu se převléknout." Přikývl tedy bez průtahů druhý. Uklidnil se mnohem rychleji, než by kdo čekal. Možná… že toho muže chladnokrevně zabil, pouze po ráně vyskleného okna se snažil hrát vyděšeného…

Kráčeli spolu potemnělou ulicí, zatímco slyšeli v dálce houkačky. Bylo jasné, že se domů vrátila Gregoryho matka, která to vše očividně řádně oznámila na policii a teď jejího syna podezřelého z vraždy hledali.
"Matte.." Zašeptal mladík kráčící vedle něj a druhý jenom zahmkal, že jej poslouchá. Gregory se zastavil pod blikající lampou, než se ozvalo prasknutí a oba dva kluci se ocitli ve tmě.
"Nemá to smysl… brzy nás najdou." Zavrtěl hlavou, že nemá cenu utíkat a smířeně se na druhého usmíval. Na tváři měl pořád krev, která pomalu zasychala a rozhodně nepatřila jemu. Nejspíš chtěl něco říct, ale byli vyrušeni nějakým mužem, který v ruce držel baterku. Gregory ihned zvedl ruku, aby si setřel krev z obličeje, zatímco na ně muž mluvil, co zde dělají.
"Mám pro vás pár otázek," řekl, zatímco na ně dál svítil baterku. Černovlasý mladík mu nevěnoval příliš pozornosti, zatímco světlovlasý na něj koukal jenom chvílemi. Oba dva mlčeli, než se Matthew dostatečně osmělil a i přes zákaz chytil Gregoryho pod bradou, jenom aby jej mohl alespoň jedinkrát políbit. Jejich rty se setkaly a byly ještě jemnější, než si je kdy Matthew představoval. Samozřejmě, že druhý kluk byl překvapený, ale přesto jej od sebe nijak neodstrčil. Třetí muž, vetřelec samozřejmě zrudl a snažil se na sebe upoutat pozornost.
"Tohle je konec…" Zašeptal Gregory, když se odtáhl od Matta a zazubil se na něj jako to dělával. Lehce se zhoupl na patách, zatímco vytáhl nůž, kterým zavraždil svého otce. Nebyla na něm ani kapka krve. Třetí muž jako by pro ani jednoho neexistoval, i když se na sebe snažil upozorňovat, než ho zarazil ten nůž.
"To není konec…" Zavrtěl druhý a pousmál se na Gregoryho. Ten polibek… byl nádherný okouzlující. Gregoryho ústa byla celou dobu tak blízko a stále zapovězená jeho strachem z dotyků. A přece se nyní nechvěl… Zarazil se, když si černovlásek přiložil nůž ke hrdlu.
"Ale ano… Sbohem.." Vydechl tiše a prořízl si hrdlo. Krev vystříkla, jak na ohromeně stojícího Matthewa přímo před ním tak i na muže opodál, který po tomhle výstupu vzal spíše nohy na ramena, než aby se zajímal, co bude s mrtvolou.

Znovu se zarazil ve vyprávění, teď už to pro něj začínalo být těžké, když vzpomínal na nejsmutnější a zároveň nejšťastnější chvíli ve svém životě. Opět mu byla nabídnuta voda, aby se napil a světlovlasý postarší muž mohl pokračovat ve svém vyprávění.
"Takže… Gregory spáchal přímo před vámi sebevraždu, a co bylo dál?" zeptal se trpělivě druhý muž, který neustále něco zapisoval do svého bločku.
"Pak jsem ho odnesl k sobě domů. Byl stále příjemně teplý… Ale pomalu jeho údy tuhly. Tak jsem očistil jeho hrdlo od krve. Převázal jej a položil prozatím do postele, zatímco jsem se šel vykoupat…"

Voda smývala z jeho těla krev a on se cítil spokojeně, uvolněně a přesto jako by mu něco chybělo… Před očima měl ten okamžik, kdy se před ním jeho milovaný kamarád a partner zabil a přece necítil smutek. Ironické, že z toho byl spíše šťastný… Sex se mnou můžeš mít leda tak, až budu mrtvý… Ozývalo se mu neustále v hlavě a on se kousal do rtu, zatímco se pomalu sušil. Pocit toho, že mu něco chybí ustal právě ve chvíli, kdy vešel do svého pokoje, kde ležel jeho mrtvý milenec.
"Gregory…" Zašeptal jeho jméno, zatímco ze sebe župan společně s ručníky stáhl a přesunul se nad nehybnou mrtvolu černovlasého kluka. Konečně mohl obdivovat jeho nahé tělo zblízka. Hladit jej, aniž by za to byl fackován… Políbil jeho nehybná ústa, než se odtáhl a pohlédl do tváře s klidným smířeným výrazem. Oči měl zavřené, stále působil jako živý. Jako kdyby spal, čemuž napomáhalo, že i jeho tělo bylo stále teplé.
"Gregory…" Vydechl znovu jeho jméno, zatímco začal rty líbat jeho mrtvé tělo. Obvazem prosakovala krev, které si ani nevšiml, jak byl příliš zaujat tělem svého milého. Rukama mu roztáhl stehna od sebe a píchlo jej u srdce, když si uvědomil, že potěší jenom sebe… Ale Gregory se jejich nádherného okamžiku spojení nedožil… Pokojem se pomalu začalo ozývat slastné hekání jedné osoby, i přestože uvnitř byly dvě.

"Byl úzký příjemně teplý… Věděl jsem, že na ten okamžik nikdy nezapomenu a nezapomněl jsem." Povídal dál muž ležící na lehátku a oči měl víceméně zavřené, zatímco nešla přehlédnout jeho erekce, když vzpomínal na tento okamžik.
"V tu chvíli se ve mně něco zlomilo a začal jsem být jiný. Pohlížel jsem na muže jinak." Otevřel průzračně modré oči. "Jste mu tolik podobný…" Zašeptal a prudce se zvedl, zatímco jeho ruce vystřelily po krku černovlasého muže, který byl zaskočen. "Představoval jsem si vaši mrtvou tvář, když jsem si to dělal. Vypadáte jako on… Jako můj milovaný v pozdějších letech svého rozkvětu…" Mluvil dál a jeho prsty tlačily na hrdlo druhého muže. "Doslova z vás vlhnu!" Jeho obličej prořízl zlomyslný úsměv a v očích se odráželo šílenství.
"Slíbil jsem Gregorymu, že ho budu následovat, ale nedokázal jsem… Byl jsem slaboch…" Mluvil dál jako by nerušeně pokračovali v terapii, zatímco rdousil muže podobného svému milenci. Ten se zoufale snažil vyprostit ze sevření, ale jeho odpor po chvíli zcela ustal. "Tak se mi to líbí…" Zašeptal světlovlasý muž a chytil bezvládného muže za bradu, kdy jej políbil na ústa. "Tolikrát jsem viděl tu smrtelně klidnou tvář ve svých představách…" A přesto věděl, že muže zcela nezabil. Pustil zcela jeho hrdlo a začal mu stahovat kalhoty, než si stáhl ty své a na bolestně tvrdou erekci si nasadil kondom. Pomalu pronikl do doktorova nitra, které jistě nebylo nikdy používáno. Cítil, jak jej svěrače obemykají… Líbal jeho rty, zatímco mu vyzvedl nohy do vzduchu. Byl jako hadrová panenka… jako mrtvola.
"Gregory…" Zasténal muž, zatímco se začínal ukájet na nevinném doktorovi, který za nic vlastně nemohl. Měl jenom tu smůlu, že byl příliš podobný jeho staré lásce… Chtěl znovu zažít ten pocit být spojen s Gregorym. I přestože tohle nebyl Gregory, nevadilo mu to… on ho v něm viděl, on líbal Gregoryho rty. Bral si jeho teplé nitro. Místností se rozléhalo slastné sténání a opakovaně se zde ozývalo jedno jediné jméno. Ach… Gregory! Málem by zakřičel, ale nechtěl nikoho vyděsit… A koho by vlastně vyděsil? Vždyť přece ordinoval ve svém domě.

Po výstřiku a naplnění kondomu naposled políbil doktora na ústa, než se od něj odtáhl a stáhl si kondom, který zauzloval a skryl do kapsy. Upravil si kalhoty a dal si tu práci, že svého terapeuta naaranžoval jako by usnul, i když se místy na jeho krku rýsovaly modřiny od škrcení.
"Miluji tě Gregory… Vždycky jsem tě miloval. Jenom jsem byl slaboch a nedokázal jsem tě následovat…" Promlouval k muži v bezvědomí a usmíval se, než došel ke svému kabátu odkud vytáhl maličký revolver. Povolil pojistku a přiložil si jej ke spánku.
"Chtěl jsem jenom znovu zažít ten úžasný sex se svým Gregorym… Odpusťte." Zašeptal a se zavřenýma očima stiskl spoušť. Kulka mu čistě proletěla hlavou a jeho tělo se bezvládně sesunulo k zemi, kde se pomalu začínala tvořit kaluž krve.
Tohle je konec…
Ale není…
Ano je, konečně se uvidíme… Gregory.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lila Lila | 25. května 2015 v 14:47 | Reagovat

I když tomu moc nerozumím, celkem mě to bavilo :) Možná to zkusím někdy zahrát
Každopádně Assassin's creed v tvém podání jsou naprosto bezkonkurenční :D Připadám si hloupě, když pořád čekám, kdy tu nějací noví přibydou :D
Že se dočkám? :D

2 Enqila Enqila | 25. května 2015 v 21:15 | Reagovat

*maličké ego stouplo o trochu výše xD* Možná to přečíst znova, ono je to lehce zašmodrchaný a musíš odlišit, co je minulost a současnost. Ale jo přibydou :D Dočkej času jako husa klasu. Mám jednu rozepsanou, tak na ní zapracuju, když se na to pár lidí už ptalo :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama