Deník mého úžasného já 1 - Prusko

21. července 2015 v 10:00 | Enqila |  Deníček
Tak rozhodla jsem se trochu Yuu podpořit. A to tím, že by si deník mohl psát náš roztomilý všemi oblíbený arogant Gilbert. Nemám nic vymyšleného, jak by to mohlo pokračovat. je to čistě spontánní věc, takže v tom nehledejte smysl a berte to jako takové příjemné odreagování na opět téma Hetalie. Asi počítejte s tím, že se tam objeví Germancest a možná by to pro někoho mohlo být doplnění mezer k těm dvěma kouskům předtím. Slibuji, že pozítří tady bude kousek na Lea a Ezia ;) Pokud se neponořím do dělání zbroje.


Den a měsíc neznámý, Rok 1237


Toto je můj první zápis do deníku. Jsem fakt hustej, umím psát. Od doby, co jsem se objevil na světě, uplynul už asi půl rok. Naučil jsem se psát a nějací lidé mě pořád následují. Uhm… abych to upřesnil, jsem nově vzniklý stát. Konkrétněji Řádový stát Prusy. Jak jsem za chvíli svého vzniku pochopil, tak jsem neskutečně úžasný! Mým protivníkem je kluk jménem Maďarsko. Zatím jsem proti němu ani jednou nevyhrál, ale časem…! Však já ho ještě donutím, aby mi to všechno splatil!

Musím říct, že toho ještě příliš o světě okolo sebe nevím. Hlavně chodím tam, kam mi říká ten starý zlý pán. Nevím, kdo to je. Ale můj táta určitě ne. A víte proč? Protože není tak úžasný jako já! Svoje sousedy zatím neznám. Občas vidím i jiný kluky, než je Maďarsko, ale s ním se potkávám nejčastěji. Nemám ho moc rád a ani on mě, ale občas si jenom hrajeme. Hm, můžu si hrát s nepřítelem?

Tak abych sám sebe popsal. Nevím kolik mi může být, ale jsem stejně vysoký jako každý jiný pětiletý kluk ve vesnici. Ale jako jediný nosím zbroj a varkoč s černým křížem a plášť též s černým křížem. Ano, protože nikdo není úžasný jako já, aby to v pěti letech mohl nosit! Mám bílé vlasy a červené oči. Někteří lidé se mě bojí, ale jinak je to tady celkem fajn. Lidé mi říkají Prusko, aby na mě nevolali ten dlouhý název, a nebo jednodušeji Gilberte. Nevím, kde se to jméno vzalo, ale je hezké ne?Někdo mě navedl na psaní deníku, kdybych neměl co dělat. Já vlastně sedím v nějaké knihovně, protože jsem původně měl něco studovat, ale kdo by se chtěl učit? A sakra on na to přišel.
*Další slova jsou nečitelná, ale odborníci se domnívají, že tam stojí něco jako*
Už musím jít, tak zase jindy. Gilbert
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama