Rozlučka se svobodou

15. února 2016 v 10:00 | Enqila |  Ostatní ff
Tak jsem si řekla, že bych také po dlouhé době mohla napsat něco jiného, než kapitolu do Antiky. Je to podle mě jedna z těch kratších povídek, ale na jeden z mých vedoucích párů. Štve mě, že v novým Kapitánovi Steva a Tonyho proti sobě postaví Buck, ale co se dá dělat. Sorry za překlepy snad jich tam moc nebude.
Warning: aspoň tak 15+, stejně mi to občas přijde zbytečný, protože pak bych neměla čtenáře kdyby se všichni drželi těch hranic :D
Pairing: Tony (Ironman) x Steve (Captain America)



Klidný pouštní vítr si pohrával s plátnem, které bylo užito na stavbu trhových stánků. Kdesi uprostřed pouště by si člověk řekl, že dělat trh je nesmysl, ale tento nemohl být určen očím ostatních. Jenom zasvěcených osob, které potřebovaly něco dokoupit, či posoudit. Vlastně se zde nacházelo jedno ze skladišť zbraní, které se poté prodávali na černém trhu. Tedy takto to bylo zaznamenáno v databázi, kterou měl k dispozici a snažil se tak plevel terorismu společně se svým týmem vykořenit a smést z povrchu zemského. Kdesi vysoko nad trhem plným nejrůznějších zástupců od teroristických organizací proletělo nějaký rychlý letoun. Člověk by si jej ani nevšiml, kdyby za sebou nezanechával krátkou stopu a následně už se k povrchu řítila smrtonosná raketa. Následně na to se ozval obrovský výbuch a "letoun" přistál kousek opodál, když se tak nějak ustálil na místě, tak se ukázalo, že se jedná o muže v ocelovém obleku. Samozřejmě to byl všemi známý Anthony Stark nebo-li Ironman.
"Nemyslím si, že by to někdo přežil. Půjdu odpálit ještě ten sklad pod zemí," Prohlásil sebevědomě do vysílačky a zamířil k místu výbuchu, kde se momentálně nacházel kráter a spousta kovových součástek a zbytků po rozervaných puškách, pistolích dokonce i bombách. Rozhodně to bylo už nepoužitelné, tudíž ani nebyl třeba provádět nějaký úklid, alespoň takto hodnotil situaci muž v obleku.
"Tak se pak vrať k nám nahoru. Myslím si, že dneska bylo zbytečné vypravit celé letadlo, když to zvládne jenom jeden člověk," Ozval se v odpověď mužský hlas, kdy mu v pozadí pár dalších pravděpodobně přitakalo nebo jenom něco probírali.
"Když tak hezky prosím, tak si další základnu můžeš zničit ty," Poklekl Tony v obleku a vrazil pěst do země, přičemž zvedl kus ocelového plátu, který byl pravděpodobně vchodem do skladiště.
"Já se tě o nic neprosím." Chytil se této provokace ihned druhý muž, čemuž se musel Tony v duchu samozřejmě zasmát, když sestupoval po železném žebříku do krytu, aby tam nechal svoji vizitku a vzápětí vyletěl do výšin.
"Tak neprosíš jo? Hmmm… včera v noci to znělo jinak." Musel si prostě rýpnout, i když ho na tyhle vtípky moc neužilo, ale věděl, že ho tím naštve. A sotva jak vletěl do letadla, tak už mu přiletěla facka, kterou i přes ocelové brnění cítil.
"Ty jsi… tak…! Přestaň dělat tyhle hloupé vtipy! Máš Pepper." Vztekal se jindy klidný vysoký muž s blond vlasy a snažil se neužít žádného sprostého slova, protože už takhle si z něj v týmu utahovali, že každého peskoval za jakékoliv takové slovo. Dokonce zřídil sprostničku, kam každý musel hodit dolar za jedno sprosté slovo, co řekl.
"Ale, ale… Dělal jsem si jenom srandu." Zvedl Tony dlaně na obranu, zatímco se mu zvedlo hledí a jenom se na blonďáka zle usmíval.
"Fajn. Čas vypadal jako playboy a lamač dívčích srdcí." Rozhodl, zatímco Blonďák v modrém obleku s motivy americké vlajky se vrátil na své místo kopilota.
"Nic si z toho nedělej, Steve. Z ní si taky utahoval, než ho zkrotila Pepper." Podotkl malý tmavovlásek s lukem a šípy u sedadla pilota. Mezi lidmi byl spíše známý jako Hawkeye, a že to se svou zbraní zatraceně uměl…
"Blbec." Musel si Steve ulevit, načež se za jeho zády objevila rusovláska v upnutém obleku a sprostničkou v ruce. Významně si odkašlala a zatřásla s ní, než Steve s protočením očí vhodil dolar dovnitř.
"Není na dto, když se proti vynálezci obrátí jeho vlastní vynález. Jarvisi, jaký je náš další cíl?" Okomentoval to pobaveně Tony, zatímco si utahoval šedivou kravatu a prohlížel se, jestli vypadá dobře, než si nasadil sluneční cíle.
"Pro dnešek máme hotovo, pane. Vás pouze čeká ta oslava, kterou jste se rozhodl za nepřítomnosti vaší nastávající uspořádat." Odpověděl robotický hlas, zatímco Steve si v duchu na toho nafoukance nadával a po očku šíleného vývojáře zbraní pozoroval.
"Jo, moje rozlučka se svobodou. Všichni jste, až na tebe… bohužel, zvaní." Doufám, že přijdete." Rozhlédl se po ostatních, přičemž většina tak nějak automaticky přikývla. Přece jenom to byla možnost napít se něčeho dobrého a zároveň neplatit ani cent.
"V pořádku. Vždycky jsem byla vystrčená z kolektivu." Odmávla to agentka klidně rukou a usadila se na své místo. Kasičku odložila vedle sebe a zamyšleně pozorovala nekonečnou oblohu skrze sklo.

Párty byla skutečně velkolepá, konaná ve Starkově osobním sídle na skále daleko od ostatních, kdy se jí skutečně účastnili jenom nejvybranější pozvaní lidé. Steve si v tomhle kolektivu tvořeném jenom ze smetánky nepřipadal zrovna nejlépe. Hlavně, když tam snad jako jediný v klidu přišel ve své kožené bundě a modrých džínách. Překvapivě i sám Asgarďan Thor si vzal něco slušnějšího, než brnění, které podle některých nesundával ani během spaní. Blonďák zamyšleně seděl v úzkém kruhu těch několika přátel s pitím v ruce a pozoroval Starka, který ladně přecházel od jednoho hloučku k lidí k druhému a dokázal se se všemi bavit snad o všem. Rozhodně si dokázal kohokoliv získat na svou stranou, i když jednal kolikrát velice arogantně a bezohledně.
"Tak co ty Steve? Jsi vlastně poslední z nás, kdo si ještě nenabrnkl nějaký trvalejší vztah. Agentka Romanovová a tady doktor do toho už taky praštili." Vytrhl z myšlenek právě Thorův hlas, který do sebe kopl zbytek whisky a natáhl se, aby si nalil další.
"Dřív jsem chtěl… Mír rodinu a usadit se, ale nějak mi to nevyšlo. Vlastně jsme si tak nějak slíbili tanec a k tomu taky nedošlo, protože jsem na několik desítek let zamrzl v ledu a nikdo tady není jako ona…" Odpověděl s mírně zasněným pohledem světle modrých očí do skleničky s pitím.
"Och to je tak romantické," Zapitvořil se Tony, když se konečně dostal ke svým přátelům z týmu. Steve k němu zvedl pohled, ale raději nic neřekl, i když jeho oči mluvily jasně, aby držel hubu a přestal si z něj utahovat.
"Jasně, sorry." Kopl do sebe pití Tony a posadil se do volného křesla. "Tak jak si to tady zatím užíváte?"
"No… čekali jsme nějaký ženský, když je to rozlučka se svobodou?" Nadhodil nejistě Hawkeye.
"Pepper mi to nechtěla dovolit, ale Pepper to není a vy určitě umíte být ticho," Zasmál se Tony, protože na takovou poznámku přesně čekal. Ani chvíli neposeděl v křesle a už prudce vstal, přičemž nechal ztlumit hudbu.
"Dámy a pánové… protože tohle je moje rozlučka se svobodou a zatím je to tady moc formální… Co to takhle trošku rozjet?!" Jakmile dořekl tuhle větu, tak samozřejmě mužské osazenstvo zajásalo, jelikož počítalo s nějakým svůdným představením pěkných žen, které skutečně vzápětí došlo. Tony se opět spokojeně usadil do křesla a pohlédl na Bartona.
"Lepší?" Hawkeye se jenom ušklíbl a kývnutím to miliardáři potvrdil.

"Steve Rogers… Muž, u kterého jsem si myslel, že není možné, aby se opil." Uvítala tato výsměšná slova pomalu probírajícího se muže, tak trochu to znělo i jako výtka. Steve ležel natažený na luxusním koženém gauči, zatímco v jeho okolí nebyl žádný nepořádek, ale stačilo pohlédnout na malý konferenční skleněný stolek a ten už vypadal jako po výbuchu. Protřel si oči, aby konečně zaostřil na mužovu tvář nad sebou. Neskutečně ho bolela hlava a to mohl dávat za vinu jedině tomu Thorovu dryjáku, protože nic jiného s ním nedokázalo zamávat. Normální alkohol pro něj byl jako limonáda, on nebyl schopen se ožrat už jenom díky svým regeneračním schopnostem.
"Takže… budeš schopný se vyprovodit domů, nebo ti mám ustlat na zemi ve své ložnici? Je tam měkký koberec budeš si připadat rozhodně líp, než v tom svým prťavým bytečku." Začal zhurta Tony a v klidu do sebe kopl zbytek nějakého pití, i když vypadal, že už toho pro dnešek má taky dost. Bylo s podivem, že se vlastně ještě držel na nohou, ale divoké pitky v jeho životě byly na denním pořádku, tudíž už měl vybudovanou nějakou tu imunitu. Steve na miliardáře podmračeně pohlédl, těmi slovy o malém bytečku a pohodlném koberci se mu jenom vysmíval.
"Sereš mě," Zavrčel tiše a pomalu se vzpřímil do sedu, načež Tony zareagoval tím, že se začal shánět po sprostničce.
"Ach, bohužel je na palubě letounu, který je někde tam u Hawkeye, mám mu zavolat?" Pohlédl Tmavovlásek s vyzývavým pohledem na blondýna, kterému se podařilo vstát a držet se na nohou.
"Přece mluvit sprostě… je ošklivé, nebo co se ti na tom vlastně nelíbí, staříku?" Sešpulil Tony přemýšlivě rty k sobě a mezi prsty si začal hladit vousy na bradě.
"Co kdybys držel hubu," Udělal k němu Steve jeden vrávoravý krok, než chytl prudce Tonyho za jeho dokonale nažehlenou košili.
"Tak mě-" Pravděpodobně chtěl říct "donuť", ale nějak k tomu nedostal příležitost, když si Steve na ohromeném miliardáři vymohl polibek.
"Řekl bych, že budu spát v tvojí posteli a ty mi v tom nezabráníš," Pustil tmavovláskovu košili a vyrazil směrem ke schodišti, jehož zábradlí bylo vodopádem mezi skly, který končil v obrovském akváriu.
"Hm… to se mi zamlouvá," Zablýsklo se Starkovi v očích, přesněji se mu zamlouval tenhle sebejistý a vulgární Kapitán Amerika a ne ten uťápnutý slušňáček. Že se dneska Tony loučil se svobodou a brzy se měl ženit, mu očividně nijak nevadilo. Na vrcholu schodů se ohlédl, jestli jej Tony následuje a snažil se z hlavy vyhnat jakékoliv výčitky ohledně toho, že se vlastně rozhodl svést už někoho zadaného, ale… co se stane, se přeci nikdo nemusí dozvědět ne?
"Vypni Jarvise…" Řekl blonďák náhle, když si uvědomil, že ten dům je pravděpodobně prošpikovaný kamerami. Tmavovlásek se na chvíli zarazil, než se mu rty zkroutily do potěšeného úsměvu.
"Jarvisi… vypni na dobu neurčitou kamerový systém v domě a do záznamů zadej, že ses potýkal s poruchou," Nohou šlápl konečně do chodby, na jejímž konci byly dveře do jeho obrovské ložnice s nádherným výhledem na město pod Starkovou rezidencí.
"Nuže…" Rozšířil se Tonyho úsměv ve tváři, než tentokrát udělal první krok on a tvrdě natiskl o pár centimetrů vyššího muže ke zdi. Do dlaní sevřel jeho tvář a nijak se nezabýval myšlenkami na svou nastávající choť. Přece jenom valná většina jeho racionálního myšlení byla pod vlivem alkoholu, nebo snad ne?

Prohlížel si jeho nádhernou vypracovanou hruď, přičemž zabodl prst přímo do rýhy mezi jeho prsními svaly a pomalu mířil dolů přes ten úžasný six pack. On sám se pyšnil oproti Stevovi ubohými malými napodobeninami svalů a letmými nákresy na břiše.
"To je tak nefér," Zamumlal Tony, když se zastavil těsně pod Stevovým pupíkem, kde začínalo jeho světlé intimní ochlupení.
"Ty máš takovýhle svaly jen tak. Píchli ti humus do těla, a pak ses stal miláčkem všech okolo," Pokračoval dál, zatímco blonďák zhluboka oddychoval a jenom čekal, až se Tony začne věnovat jeho třesoucímu se vzrušení.
"Byla to velice bolestivá procedura a miláčkem všech okolo… Myslíš tím, že i tvým?" Povytáhl světlé obočí a chňapl po Tonyho ruce, aby si ji navedl o něco níže.
"Haha, ty jsi mi tedy vtipálek." Ušklíbl se Tony a nijak nebránil blondýnovi, aby manipuloval s jeho rukou, v které po chvíli sevřel Stevův ztopořený úd.
"Podle tebe jsem suchar a starý dědek," Zašeptal Kapitán a přizvedl se, aby opět okusil miliardářova ústa. Tony se k tomu raději nevyjadřoval a jenom jejich polibek prohloubil, když už po tom Steve tolik toužil. Poté se od něj opět odtáhl a dlaní mu zatlačil do hrudi, aby se Amerika položil zpátky zády do peřin.
"Hmmm… ještě taková hloupá otázka. Byl jsi s chlapem?" Stevovi pouze zajiskřilo v jindy tvrdých modrých očích.
"Ptáš se trošku pozdě, nemyslíš?" Zasmál se blonďák, než s mírně růžovými tvářemi přikývl.
"Och? Tak to je asi dobře?" Vymanil si tmavovlásek ruku ze Stevova sevření, kdy si v ústech naslinil prsty, a poté se začal zajímat o jeho vstup.

Probudilo jej prudké sluneční světlo, když Jarvis v přesně stanovený čas jako každý den vyhrnul žaluzie nahoru a obrovská Tonyho ložnice byla rázem plná ranních paprsků slunce. Rozespale mžoural očima, než mu pomalu došlo, že se celou noc netulil k Pepper ale ke Kapitánovi Americe. Prudce se od blonďáka odtáhl a několikrát se štípl, jestli je to fakt pravda.
"No do hajzlu," Instinktivně si sáhl rukama na půlky, jestli to náhodou neodnesla ta jeho dokonalá prdelka, ovšem to zjistil teprve, až ve chvíli kdy se postavil a nic ho nebolelo.
"Fajn, hlavně se uklidni." Řekl si pro sebe a rozhlédl se po místnosti, než si natáhl alespoň spodní prádlo.
"Tony?" Zamumlal probouzející se Steve a rukama šátral po posteli, než se též rozmrkal a přetočil se na břicho s pohledem přilepeným na Tonyho.
"Co kdyby ses ke mně vrátil, fešáku?" Věnoval mu rozpustilý úsměv a tmavovláskovi přišlo, že snad celý září. No, rozhodně vypadal méně napjatě a více zrelaxovaně, než normálně.
"Tenhle fešák se bude brzo ženit, takže k tobě nepůjde. Vlezl mi do hlavy alkohol… a prostě," Začal se ihned Tony vymlouvat, ale jeho obvyklá výřečnost ho nějak přešla. Nebyl opilý, protože si většinu věcí moc dobře pamatoval.
"A kde jsou ty tvoje řeči o tom, že mě taky miluješ? Tos říkal každé babě, se kterous byl na jednu noc? Víš o tom, že já baba nejsem?" Sešpulil rty k sobě Steve a mírně naklonil hlavu do strany.
"Steve, tohle celé byla chyba…" Pokusil se mu to vysvětlit nějak tmavovlásek a odvracel od druhého muže pohled. Už si nepřipadal tolik pevný ve svém přesvědčení, že miluje Pepper. Kdyby ji nemiloval, tak by se tady přece po rozlučce neprobral vedle druhého muže.
"Obleč se. Bylo by fajn, kdybys… kdybys už šel," Zašeptal a přesunul se ke skříni, odkud si vytáhl černé triko a navlékl se do zašpiněných džínsů od oleje.
"Tony," Vydechl Kapitán tmavovláskovo jméno a jenom v trenkách k němu přešel, aby jej zezadu objal.
"Taky tě miluju. Ještě pořád to můžeš Pepper vysvětlit, můžete zrušit zásnuby a budeme spolu. Jak jsi mi to včera říkal, když jsi měl ještě po sexu povídavou…" Prsty levé ruky mu bloudil po látce trička, které po chvíli začal vyhrnovat, přičemž prsty přejel přes reaktor, který Tonyho drží při životě. Muž se k němu po dlouhé chvíli váhání otočil, když jej Steve začal líbat na krk, a tak svá ústa blondýn přesunul přímo na ty miliardářovy. Antony se nechal, nebránil se tomu a spíš se Stevovi ještě vybízel.
"Byl bych rád, kdybys šel." Odtáhl Ameriku po chvíli od sebe a prohrábl si tak trošku zoufale vlasy. Vůbec nevěděl, co má dělat. "Mám ještě něco na práci. Experimentuju s novým oblekem."


Sundal koženou bundu z věšáku a oblékl si ji. Celou dobu pozoroval Tonyho a viděl v očích jeho vnitřní rozpor. Nevěděl, co má dělat… a sám Steve momentálně Pepper pokládal za konkurenci. Tony byl přelétavý a nejistý, co když si ji nakonec skutečně vezme a vykašle se na to, co včera sliboval jemu. Hořce se sám sobě zasmál, ten chlap mohl slibovat komukoliv cokoliv, jenom aby dosáhl svého.
"Tony… moc dobře víš, že nesnáším lži a nevím, nevím, jestli se o tebe dokážu podělit," Řekl, aby prolomil ticho a zapnul si bundu až ke krku. Tmavovlásek ho celou dobu pozoroval, a tak mlčky přistoupil k vyššímu muži a zaklonil lehce hlavu.
"Polibek na rozloučenou," Zašeptal tiše a mírně se postavil na špičky, aby se Steve nemusel sklánět. Ten to pouze s malým úsměvem přijal a ovinul si paže okolo Tonyho boků. Tolik se zabrali do svého vášnivého polibku, že ani neuslyšeli cvaknutí dveří.
"Co to má znamenat?!" Vykřikla žena ve dveřích a pustila tašky, které držela v rukou na zem, aby si překryla svá šokem otevřená ústa.
"Antony Edwarde Starku! Čekala jsem snad všechno, chystala jsem se tolerovat ti ten tvůj úplně poslední úlet s nějakou štětkou, ale tohle?!" Křičela hystericky Tonyho nastávající choť, tedy po tomhle asi jeho budoucí ex.
"Já… ech…" Skákal pohledem mezi blonďákem a Pepper. "Uklidni se, vysvětlím ti to…"
"Na tomhle není, co vysvětlovat, ty parchante! Šukal jsi s ním za mými zády už dlouho? No počkej, až se všichni dozví, že všemi uznávaný Tony, je zasraná… Pane bože…" Snažila se nějak uklidnit. Tony pohlédl na Steva, hledal u něj pomoc. "… bukvice," Dala se hned po vyslovení nadávky Pepper do breku a Kapitánovi už bylo jasné, že sice nechtěně a poměrně krutě ale přece, vyhrál Tonyho jenom pro sebe. Tvář mu ozdobil krutý úsměv a v očích se mu pouze zalesklo.
"Tak to bysme měli zařídit tak, abys to nikomu neřekla," Zašeptal Steve a Tony na něj vyděšeně pohlédl, Pepper ho naštěstí neslyšela a to bylo jedině dobře. Vykročil směrem k ní s děsivým výrazem ve tváři…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Azano Azano | E-mail | Web | 17. února 2016 v 19:03 | Reagovat

Oh my god! O_O Ten konec je brutální! On jí jako fakt zabije?! Dammit! :D Ale jinak to je nádherný :-P  :-D

2 Enqila Enqila | 18. února 2016 v 7:11 | Reagovat

Kdo vi. Ale co jinyho udelat xD Ona by asi nebyla ticho, hehe :D :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama