Rodinná pouta | Kapitola 5 - Odhalení?

23. září 2016 v 14:00 | Enqila |  Rodinná pouta
Ahoj lidi, jak už jste si všimli, tak jsem nějak se školou začala vydávat nepravidělně. Čiže asi počítejte s tím, že povídky by mohly vycházet v pátek, ale taky nemusejí. Vím, že je to pak chaotické kontrolovat, když to nevychází v jeden den, ale tak co už s tím nadělám :) Musím se učit, ráda bych dodělala svůj historicky první armor, který bych chtěla vzít na AF. No mám toho prostě hodně společně se psaním ;). Máme tady další kapitolku Rodinných pout. Doufám, že se bude líbit.




Pomalu si zvedl šálek k ústům, aby upil kávy, která v něm byla. Pohledem sjížděl pohlednou novinářku, jež si nervózně hrála s propiskou. Měla kudrnaté blond vlasy stažené do culíku a několik neposedných pramenů jí vyklouzlo ven. Zastrčila si je za ucho a zírala do svého bloku. Ústa se jí chvěla. Na stole mezi nimi ležel zapnutý diktafon, který celý tenhle rozhovor nahrával. Žena hnědýma očima spočinula na Gabrielově dokonalé tváři. Pohled jí uvízl na jeho smyslných rtech. Nebyl opálený jako jiní modelové a přece byl tak dokonalý. Nikdy se jí nestalo, že by během rozhovoru s někým známějším byla neustále vzrušená, ale tenhle muž… Polkla a napila se taktéž kávy, jak jí vyschlo v krku. Přišlo jí, že pod pohledem těch nádherných modrých očí roztává. Nahlédla do zápisků, kde měla připravené otázky.
"Podělte se s našimi čtenáři o vaše zranění." Vybídla jej a nejistě se ošila, načež se Gabriel pouze pousmál a s vynecháním jistých důležitých věcí, jí odpověděl snad dostatečně uspokojivě. Nemohl přeci říct, že on sám byl lehce v podnapilém stavu.
"Svého otce velice často zmiňujete, ale nikdy jsme neměli možnost ho s vámi vidět." Podotkla novinářka a doufala, že se toho Gabriel chytí a třeba o svém otci prozradí něco bližšího.
"Je velmi zaneprázdněným mužem, proto je každá chvilka s ním velice vzácná." Odvětil jednoduchou větou, kterou často používal už ve škole, když se ho ostatní děti ptaly, proč nikdy neviděly jeho tátu. Novinářka se opět pousmála. Pravděpodobně to také není téma, o kterém by se chtěl rozmluvit.
"Myslím si, že jsem vyčerpala všechny otázky, co by naše čtenáře mohly zajímat. Moc děkuji za váš čas, pane Soyere." Vstala, přičemž Gabrriel ji neohrabaně napodobil. Potřásli si rukou, než žena odešla a on se spokojeně posadil ke svému kafi. Chtěl by tu pitomou sádru konečně dolů, ale musel počkat ještě pár dní. Dopil kávu, když dovnitř kavárny vešel podezřele vypadající muž. Gabriel ho se zájmem pozoroval. Dlouhý černý kabát, brýle na očích, černé dlouhé vlasy stažené do culíku. Viditelně někoho hledal a očividně jeho, napadlo Gabriela, když si to namířil dotyčný k němu.
"Soyer?" Zeptal se muž a ignoroval pohledy ostatních. Gabriel pouze přikývl, přemýšlel nad tím, proč pro něj nepřijel otec. Pomalu vstal a natáhl se po berlích.
"Jděte prosím zaplatit, já půjdu k autu, abych nezdržoval." Poslal jej Gabriel a sám vyrazil k autu. Na obličeji mu zatančil nepříliš jemný a příjemný paprsek slunce. Vytáhl z kapsy brýle a nasadil si je. Viděl dokonale ve tmě, ale i kousek slunečního svitu jej oslepoval. Opřel se o velké černé auto s tónovanými skly a vyčkával na toho muže. Začínal cítit, že ho slunce nepříjemně pálí na odhalených místech, kde měl vidět kůži. Přestože byl podzim, jemu bylo najednou hrozné vedro, i když jindy teploty jeho tělo mnohdy ignorovalo. Nebyl pro něj problém být v noci během zimy spoře oděný venku. Konečně ten chlap vylezl z kavárny. Auto píplo a dveře se odemkly. Gabriel se co nejrychleji pokoušel nasoukat dovnitř. Muž mu s pohodlným uvelebením pomohl, když se natahoval na zadní sedačky a uložil berle do kufru. Poté se posadil na místo řidiče a nastartoval. Když viděl, jak Gabriel byl splavený, tak pustil klimatizaci, aby se vampýrovi trochu ulevilo. Gabriel se jenom zničeně opřel o připravený polštář a zavřel oči.

Pilka se pomalu prořezávala bílou sádrou, až nakonec po měsíci měl blondýn konečně volnou nohu. Pohlédl směrem k otci, který sundávání pozoroval z povzdáli.
"Děkujeme, doktore." Ozval se seniorův ledový hlas, přičemž pomalu zamířil ke Gabrielovi, aby mu pomohl na nohy, zatímco si lékař sklízel své věci, aby mohl odejít.
"Nohu moc nenamáhejte a docházejte pravidelně na rehabilitace." Řekl, než je tam raději nechal o samotě. Podivná dvojice.
"Měl bych se jít umýt." Podotkl Gabriel s pohledem upřeným na umazanou nohu od prachu sádry a jejích zbytku. Senior pouze přikývl a držel si ho stále u sebe. Dopomohl mu do koupelny, kde ho ponechal samotného. Přece už jej Gabriel nepotřeboval k ruce, protože už mohl stát sám. Zároveň zjišťoval, že ke Gabrielovi začal pociťovat zrádné tužby, které jeho víra zapovídala. Byl by zavržen svým Pánem a to z dvou prostých důvodů. Gabriel byl muž a ještě k tomu jeho syn. Hřešil už jenom svými necudnými myšlenkami a Gabriel mu to moc neulehčoval, když mu šel na ruku a kolikrát se ho dotýkal v místech, kam by normálně jeho synové nesahali. Že by ho chtěl také? Co když si to jen namlouval? Ďábel mu zatemnil mysl, ale vyzpovídat se jít nemohl. Tyhle myšlenky musely zůstat jeho osobním tajemstvím. Šel poměrně pomalu a příliš nepříliš nepřemýšlel, kam mířil. Skončil ve studovně, kde trávil většinu svého volného času. Podmračeně se díval na vetřelce, který si prohlížel různé svazky knih. Černovlásek se podíval směrem ke Christopherovi a zdvořile ho pozdravil, načež mu senior nelibě odpověděl. Tenhle Chrisův kamarád se mu moc nezamlouval. Celkově rodina, kterou tenhle muž v otcově nepřítomnosti reprezentoval, se mu nezamlouvala. Marian Schoeps, jehož otcem byl velice nelibě známý Adrian, který po smrti své ženy světu odkryl svůj skandální milostný poměr se strážcem. Černovlásek upřel pohled svých mechově zelených očí nazpět ke hřbetům knih. Cítil, že tady nebyl vítán, ale chtěl Chrise doprovázet sem do Francie. Stejně se měli zítra vracet. Zpod regálů vyletěl malý světlovlasý blesk.
"Mari' Mari' Ty číst tohle?" Ukázal na sebe. Chlapcova angličtina byla opravdu špatná, ale na pětileté dítě vlastně docela dobrá. Strkal mu nějakou obrázkovou knížku ve francouzštině.
"Uvidíme." Řekl nejistě, když viděl jeho nadšení a vzal si tu knížku. Poté chlapec přesunul svůj pohled k druhému muži, který si sedl do křesla a honem rychle mu skočil na klín. Začal něco rychle štěbetat ve francouzštině, čemuž Marian absolutně nerozuměl, a tak se rozhodl, že na Chrise počká ve svém pokoji. Cítil seniorův pohled v zádech a bylo to sakra nepříjemné. Ovšem tenhle pocit zaplašila chlapcova teplá drobná ručka, která ho chytila za tu jeho.
"Patriku," Usmál se na něj a klučina mu ten úsměv oplatil. Byl rozkošný.

Váhavě vešel do studovny. Pořád ještě neměl jistý krok, ale věděl, že během pár dnů se to spraví. Usmál se na otce, který si asi pročítal některý ze svých případů, ale jakmile zpozoroval Gabriela, tak štos listů odložil. Pohledem zběžně sjel Gabrielovo obyčejné oblečení, které na něm i přesto, že většina byla vytahaná, vypadalo poměrně lákavě. Pokynutím ruky mu nabídl místo vedle sebe.
"Víno?" Nabídl mu, i když v druhé skleničce už dávno pro Gabriela bylo připravené a ten jej s přikývnutím přijal. Napil se a chvilku ho mlčky pozoroval. Už si toho tolik řekli a… Z otcova chování vypozoroval, že by asi nemělo cenu na něj něco zkoušet?
"Tati, mám tě… rád." Začal pomalu a doufal, že v sobě má senior natolik vína, aby to případně zapomněl. "A… od té doby, co jsem tě poznal pořádně, jsem zjistil, že… Možná k tobě cítím něco víc. Strašně dlouho jsem v životě něco hledal a nemohl jsem to najít. Jako by mi něco chybělo a… teprve teď. V tvojí přítomnosti cítím, že jsem kompletní a chtěl bych…" Ucítil ruku na svém koleni. Vzhlédl k otci, který se pořádně napil vína.
"Smýšlel jsi snad nad tím, že bys se mnou měl styk?" Zeptal se ho klidně a odložil prázdnou skleničku na stůl. "A to máš tu drzost mi lhát, že jsi na ženský, když v noci myslíš nad chlapama?" Gabriela polil studený pot, teď už ho nejspíš nikdy nebude chtít vidět. Neměl se přiznávat, měl mlčet a pokusit se ho opít natolik, že by si myslel, že je s ženou. Christopher se pro sebe pousmál a chytil ho drsně za tvář, než ho sám od sebe políbil a vzal tím jakékoliv Gabrielovy výmluvy pryč. Mladší si opatrně ovinul paže okolo krku svého otce. Zdálo se mu to snad, nebo byl tolik opilý? Senior se od syna odtáhl a díval se mu do očí. Teď už přesně věděl, že není cesty zpět. Sešel ze své cesty. Nechal se zlákat voláním Ďábla, který se musel vtělit do jeho syna a nějak… mu to nevadilo. Jeho víra pomalu ustupovala během těch týdnů, čím déle trávil čas s Gabrielem. Toužil, aby se na něj smál, jako to dělal se všemi okolo, jenom v jeho přítomnosti byl moc vážný. Chtěl ho mít pro sebe… Slabě vzdechl a uvědomil si, že Gabriel má ruku v jeho rozkroku a jemně mu ho mnul, až ho to vzrušilo. Jak dlouho už neměl sex? Od ženina odchodu žil jako poustevník, a tak jeho tělo reagovalo okamžitě, avšak Gabriel ho od sebe opatrně odtáhl, aby se mohl pořádně nadechnout.
"Posaď se." Vybídl otce, který tak učinil. Čekal, co bude dál a nalil si opět vína. Celou sklenici vyprázdnil na jeden lok, zatímco mu Gabriel rozepínal zip u kalhot, aby se dostal k jeho vzrušení. Neměl by nohu tak brzy ze sádry namáhat, ale teď to nepokládal za důležité. Klečel před ním a konečně uzřel něco, co toužil tolik týdnů vidět. Mohl si zaškrtnout, že se na rozdíl od Marcuse dostal dál. Zavřel své oči, zatímco jemně dýchnul a políbil jej na špičku ztvrdlého údu. Senior se víc uvolnil a zaklonil hlavu, přičemž spokojeně vydechl. Když bylo Gabrielovo počínání takhle němě odsouhlaseno, tak pokračoval dál. Nejprve jej pomaloučku ochutnával. Lízal jazykem od kořene ke špičce, než si ho konečně vpustil do úst. Hladil ho na koleni, zatímco druhou rukou jej svíral u kořene a svědomitě pracoval hlavou. Zarazil se v pohybech, když ucítil ve vlasech prsty, ale když mu senior jemně zatlačil na hlavu, tak pochopil, že by neměl přestávat. Sál a snažil se pohltit jeho délku co nejhlouběji. Přerývaně oddychoval skrze nos, byl vzrušený už jenom z hloupého kouření, ale nechtěl na svého otce nijak tlačit… Ucítil v ústech horké sperma a cukl sebou. Tohle bylo teda rychlé? Zvedl k seniorovi pohled, ten se tvářil nadmíru spokojeně a nijak nebyl zahanben svou rychlou ejakulací.
"A teď… já?" Zeptal se tázavě, ale viditelně se mu do toho nechtělo. I když se skrze volnější tepláky rýsovalo Gabrielovo vzrušení.
"Ne… nemusíš." Odmítl jeho velkorysou péči Gabriel a klekl si obkročmo na jeho klín, než se zajel rukou do kalhot. "Jenom mě drž okolo boků." Požádal ho, když se prohnul v zádech. Zíral do otcovy chladné tváře, ani špetku emocí v nich neměl, i když si to přímo před ním dělal jeho syn. Odehnal však po Gabrielově snažení jeho ruku, aby ji nahradil svou. Poprvé v ruce sevřel jiný než svůj úd a bylo to… zvláštní. Byl tak velký a horký. Jemně pohnul rukou směrem ke kořeni. Gabriel pouze zavzdychal a opřel se do otcova ramene. Jemně mu napomáhal boky a hýbal se, jako by šukal jeho ruku a byl sakra vzrušený! S táhlým zasténáním se udělal do otcovy dlaně. Seděl by na něm, ale senior ho odtáhl a pozoroval důkaz své zrady proti Bohu. Horké sperma na dlani, které poměrně rychle schnulo. Pohlédl na Gabriela, který spokojeně oddychoval opřený o Christopherovo rameno.
"Otče, něco mi chybělo, ale vím, že s tebou budu kompletní. Miluji tě, chci s tebou dělat takovou spoustu nemravných věcí…" Byl by pokračoval, kdyby si ho senior nepřitáhl k sobě a nepolíbil na ústa, aby ho umlčel.

"Jsem ráda, že jste přijal mé pozvání." Usmála se hnědovláska v drahých černých krátkých šatech. Zastrčila si neposedný pramen, který jí vylez z gumičky za ucho, zatímco Gabriel si poupravil oblek a jenom se na ni usmál.
"Musím vám přece vynahradit, že jsem nemohl být dostatečný gentleman, když jsme se viděli poprvé." Zastrčil si jednu ruku do kapsy a nahodil svůj odzbrojující úsměv s dokonale rovnými zuby. Tesáky neměl nikde vidět, koneckonců se je už od mala učili skrývat před zraky ostatních. Vybídl ji, aby mohli vejít do luxusní restaurace. Ani by si nedovolil ji zatáhnout do nějakého pajzlu.
"I tak jsem si ten večer užila a vidím, že už jste nohu dostatečně rozhýbal. Pohybujete se elegantně." Nechali se zavést ke stolu pro dva. Tohle byla jednou z mála vampýřích restaurací v okolí Vallonova sídla a byla pouze pro skutečnou smetánku. Proto většina podezřívavě pozorovala Gabriela, když si sedal ve společnosti Jeanette ke stolu.
"Myslím si, že bychom si mohli začít tykat, když už spolu budeme žít." Začal pomalu blondýn, zatímco mu telefon oznámil, že mu přišla zpráva. Vytáhl ho z kapsy a v rychlosti přelétl zprávu slovy.
"Myslím si, že to je dobrý nápad. Popravdě mi přišlo hloupé si vykat, pokud…" Dostatečně naznačila slovy svatbu a jenom se na něj usmívala. Byl přitažlivý a ještě k tomu bratr krále, lepší partii nemohla získat, přestože Gabriel byl nemanželský, ale s tím se jistě dalo něco udělat. Přišel k nim číšník a podal jim jídelní lístky. Vzal si jejich objednávku na pití a zase odešel.
"Vzhledem, že je tohle už několikátá schůzka bych rád vyřešil malé nepříjemnosti a to předmanželskou smlouvu." Zmlkl, protože mu opět pípla zpráva, v duchu se nad tím pousmál a obratem odepsal: Prece snad nezarlis. Na druhé straně se jenom senior zaškaredil a začal zuřivě psát další zprávu.
"Oba dva víme, že je tohle domluvený sňatek." Sáhl do saka a vylovil blok. "Tudíž bych nám nastavil podmínky, že alespoň jednou týdně spolu musíme někam na večeři nebo třeba do kina. Alespoň jednu noc týdně spolu strávit v jedné posteli, ale nijak nebráním tomu, aby sis hledala jiné partnery. Stačí mi, když o nich budu vědět, ovšem…" Lehce zrudl a Jeanette se jenom pro sebe usmívala.
"S milenci takhle souhlasím, dokud nebudu těhotná s tebou, tak budu dávat pozor. S tím jedním večerem také souhlasím. Rodiče by rádi měli už vnuka, který by měl možná na to, aby se stal králem. Přece jenom ten Viktor je takový… nepovedený." Lehce narazila do nepříjemného tématu ohledně Christopherových vnuků.
"Jistě. Viktor se vymkl bratrově kontrole a dělá si, co sám chce." Potvrdil jí to klidně. "Kdybys měla nějaké dodatky. Pro nás je asi nejdůležitější mít děti, večery spolu nemusíme trávit ani nic jiného. Formálně budeme spolu, ale jinak každý budeme mít svůj život. V ničem ti nebudu bránit a nechal bych tu smlouvu napsat otcem." Založil si zase blok do saka a pozoroval Jeanette, která se něco chystala říct, ale přerušil ji číšník, který si přišel pro jejich objednávky. Ani jeden z nich lístek ještě neotevřel. Gabriel si v rychlosti tedy něco vybral a jeho nastávající taktéž. Číšník poděkoval a pohled hnědovlásky se upřel opět na Gabriela.
"Taky… je tu taková jistá věc." Načala pomalu a nepříjemně se ošila. "Něco co bych potřebovala vědět." Chvilku to protahovala. "Kamarádky našla nějaké video ve velice špatné kvalitě, ale… vypadá to, jako bys na něm byl ty." Gabriel nakrčil obočí. Nechápal, o čem to mluví, video? "Jsi gay?" Dostala ze sebe nakonec a napila se pořádně vína, které jim přinesli. V blondýnovi hrklo.
"Cože?" Zeptal se překvapeně. Zatracenej Marcus! On je snad natáčel?! Napadlo ho, protože nikdo jiný by takovou úchylku snad ani neměl a otec by se s ním asi těžko během styku natáčel, když by je to oba dva mohlo poškodit.
"To musí být asi nějaká mýlka." Řekl nakonec, ovšem Jeanette mu oponovala.
"Viděla jsem to taky. Ten muž je ti tam neuvěřitelně podobný." Snažil se nesahat po telefonu, ale nakonec ho vzal do ruky, aby zavolal Marcusovi.
"Rozhodně se nemusíš bát. Nic takového nejsem." Ujistil ji nakonec a omluvil se, že si musí zavolat. Vylezl ven z restaurace, zatímco mu to zvedl rozespalý Marcus. Jeanette ho zamyšleně pozorovala. Na to aby byl gay, ho byla škoda.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Azano Azano | Web | 23. září 2016 v 18:00 | Reagovat

Velmi zajímavé :D Tak kdo jiný by to byl, že? Ten cvok v Gabrielově domě asi těžko :D

2 Enqila Enqila | Web | 23. září 2016 v 20:55 | Reagovat

Žádnej cvok to není :D Prostě jenom chce být nesmrtelný :D

3 Azano Azano | Web | 26. září 2016 v 20:18 | Reagovat

[2]: :D  :D  :D ale je funny :D  :D  :D

4 ┼Raven Sammael Renkse┼ ┼Raven Sammael Renkse┼ | Web | 27. prosince 2016 v 22:40 | Reagovat

povedené

5 Enqila Enqila | 28. prosince 2016 v 16:48 | Reagovat

Děkuji :3

6 ┼Ukyo Vampire┼ ┼Ukyo Vampire┼ | Web | 29. prosince 2016 v 0:51 | Reagovat

[5]: Nemáš za co :3
Spřátelíš?

7 Enqila Enqila | 29. prosince 2016 v 2:46 | Reagovat

Stejně jako předtím :D Já přesně nevím, jak to myslíš :D Jestli mám někde udělat kolonku s blogy, co se mi líbí a šoupnout tam i ten tvůj nebo? :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama