Rodinná pouta | Kapitola 6 - Hádka

11. prosince 2016 v 10:00 | Enqila |  Rodinná pouta
Zdárek, nebudu se vykecávat. Jenom asi oznámím, že mje pravidelnost v pátky bude narušena. Budu to sem házet náhodně, když to prostě sepíšu. Překlepy mám vždycky, protože se to co nejrychleji snažím vydat. Tákže... děkuji za pozornost, třeba až se uklidní období vrátím se zase k pravidelným pátkům, ale to se dozvíte v příštích postech. Taky pomalu finishuju vánoční fanfikci, tak snad se někomu bude líbit. Je z DC univerzia.
Warning: 18+? idk jenom kvůli těm zeshora :D


Cuknul sebou pod štiplavým pohlazením krátkého jezdeckého bičíku černé barvy. Nic neviděl a ruce měl připoutané k řetězům visícím ze stropu, které při jeho pohybech slabě cinkaly. Projelo jím vzrušení, když cítil jeho dech na svém krku. Vnímal jeho přirozenou vůni a nohy se mu mírně podlamovaly. Zíral do černoty šátku na svých očích a zoufale trhl pouty. Chce ho vidět! Smět se ho dotknout. Být někým utlačován ho nijak extrémně nevzrušovalo, ale pro něj… Se nechal svázat. Hrál poslušného pro jeho potěšení.
"Otče, prosím." Vydechl zoufalý blondýn a zaklonil mírně hlavu, zatímco znovu trhl pouty. Škubl sebou, když mu přiletěla rána na záda.
"Domine." Opravil ho přísným tónem hlasu starší a zabodával svůj pohled do jeho potlučeného těla. Nádherného… Konečně odložil bičík a natiskl se k mladšímu. Ten sebou opět trhl a snažil se poslepu, co nejvíc natisknout ke svému milenci.
"Domine, prosím…" Christopher krátce zvedl ke své spokojenosti koutky pst. Taková naléhavost v jeho hlase byla až rozkošná. Za boky ho přitáhl pořádně k sobě a tiskl se hrudí k jeho zádům. Prsty levé ruky pomalu přejížděl po místech, kde všude Gabrielovi ublížil. Ta nádherná lehce nachová barva na jeho trochu opálené pokožce byla nadmíru uspokojujícím jevem. Vychutnával si každičkou píď jeho těla, až se zastavil u chladem ztvrdlých bradavek. Teď už si ho nemusel pevně přidržovat u sebe, když se mu mladík zoufale vrtěl v blízkosti klína, aby ho konečně nabudil. Samozřejmě že on už byl vzrušený nadmíru, ale stále se držel zkrátka. Chtěl ho trápit, neskutečně ho to bavilo. Kdo by řekl do spořádaného právníka, že by snad měl takovou náturu? Levý koutek se mu pobavením zvedl. Gabriel ze sebe vydal zmučený sten, když starší promnul mezi bříšky prstů obě dvě bradavky a jemně za ně zatahal.
"Jak by ti tam slušely nějaké pěkné ozdůbky." Zachraptěl Christopher. Odolával pokušení mladšího trápit dál, lehce se sklonil, aby ho políbil na krk. Dlaněmi zatím pomalu putoval po Gabrielových pažích, až odemkl manžety pout. Odstrčil ho od sebe přímo na postel před ním. Mladší překvapeně vyhekl, přičemž se ve vzduchu rozlinula vůně krve. Senior si olízl tesáky a toužebně pozoroval jemný škrábanec na Gabrielově hrdle. Tohle by byl další hřích, nesměl vyslyšet volání Ďábla. Mladík měl pořád na očích hedvábný černý šátek, avšak teď už lehce stažený z levého oka, kterým sledoval otce, jak se k němu blíží. Zíral na něj jako na kořist, ale jemu to nevadilo. Jediné co teď chtěl, bylo, aby si ho konečně Christopher vzal. Šátek mu byl stržen z očí dolů a on mohl pohlédnout do otcovy tváře zpříma, zatímco mu byly roztahovány nohy od sebe. Rozevřel ústa a zasténal, zatímco se ozvalo zadunění, jak dopadla nějaká věc na zem. Byl to černý vroubkovaný kolík, který Gabriela celou dobu během toho mučení rozehříval a roztahoval pro Christopherův pozdější vpád. Starší už neváhal ani chvíli, bez dalších okolků se konečně spojil se svým nejstarším synem a slastně zasyčel skrze dokonale bílé zuby nyní pošpiněné krví. Gabriel se dravě pohnul boky proti jeho údu a prohnul se v zádech, zatímco pohled staršího muže byl upřen k tenkému pramínku krve.
"Otče, ne…" Vydechl varovně Gabriel, když se k němu skláněl.
"Domine!" Zavrčel senior a zahryzl se do mladíkova hrdla, přičemž ho zevnitř plundroval svým mocným údem.

Na prsty nakrucoval jeho krátké plavé vlasy a zamyšleně si ho prohlížel. Gabriel v podstatě jenom pár minut po vrcholu vytuhl, ani neměl sílu na to, aby se vykoupal. Přestal si hrát s jeho vlasy a prsty pomalu sklouzl přes zadní část krku na jeho boční část, kde se skvěly dva nové kousance. Zrudnul studem, když si vzpomněl na to, jak se v něm probudilo to zvíře. Jeho společnost pití krve partnera během sexu odsuzovala, a kdo ji poskytl, byl nazýván krvavou děvkou… Přejel bříšky přes jeho rameno a zastavil se na paži s tetováním draka. Gabriel se spokojeně usmíval ze spánku, zatímco senior se lehce mračil. Co by tomu řekla jeho milá, kdyby ho našla v posteli s mužem? S osobou, která ho svedla na scestí. Byla jeho osudným smrtelným hříchem. Zhluboka se nadechl a zavřel oči. Hříchu se dopustil ve chvíli, kdy pomyslel na Gabriela i jinak než jako pouze na syna. Stáhl ruku z jeho těla, když prožíval svůj vnitřní boj. Jeho náboženské já mu vyčítalo všechno, čeho se s tímto mužem dopustil. Incest, sodomie, nevěra… Nechal se svést ze scestí a ještě se svého Ďábla s radostí chytil za ruku. Skočil s ním do plamenů pekelných, kde později on sám skončí.

"Takže souhlasíš?" Usmála se na něj hnědovláska, přičemž Gabriel přikývl. V podstatě se ve většině bodů předmanželské smlouvy shodli. Mírně sebou škubnul, když mu v kapse zavibroval telefon.
"Jsem rád, že si rozumíme. Hlavně ohledně milenců. Nerad bych tě držel zkrátka, když bude pouze formalita, že se vezmeme." Jeanette souhlasně zamručela a napila se drahého červeného vína, akorát jí trochu vadilo, jak on pořád upozorňoval na formálnost jejich budoucího sňatku. Gabriel konečně sáhl do kapsy a sám pro sebe se pousmál.
Wau, 15 minut. Dneska ses drzel.
Odepsal obratem na textovku. Nedokázal to zadržet, ale musel se široce usmát. Přece jenom naposledy při jeho další schůzce ho otec neustále bombardoval zprávami.
Zarlis moc?
Poslal jako další zprávu a odložil mobil na stůl. Číšník mezitím konečně přinesl jídlo.
"Miluješ někoho?" Položila Jeanette tiše otázku. Veškeré náznaky teď napovídaly tomu, že to tak je. Gabriel se zrovna kochal dílem šéfkuchaře, než upřel pohled ledově modrých očí na Jeanette. Má být upřímný?
"Ano."
"Pak je to velmi šťastná žena."
Nezarlim vůbec. Jsi drzy. Objevila se Gabrielovi na displeji textová zpráva. Sám pro sebe se pousmál, než upřel pohled opět na Jeanette. Pouze přikývl, nějak té ženě moc nerozuměl. Raději se pustil konečně do svého jídla. Jako vždycky bylo výtečné a skvělé, maso křehké až se přímo rozplývalo v ústech a obloha byla společně se sýrovou omáčkou jenom příjemné okořenění. Celou dobu obezřetně svou nastávající pozoroval.
"Taky bych ráda zmínila problém ohledně jména. Jmenuješ se Soyer a otec by byl rád, kdybys přebral svoje skutečné rodinné jméno. Nechápej nás špatně, ale Soyer v našem světě nic moc neznamená. Nikdo tě skoro nezná." Gabriel přikývl v tímhle s ní i docela souhlasil, sám chtěl být konečně Valloton. Znamenalo to prestiž a taky by možná konečně někam nebo spíš k někomu patřil.
"To máš pravdu. To ještě budu muset prokonzultovat s otcem." Odložil příbor, aby si utřel ústa a natáhl se po telefonu. Potlačil zlomyslný úšklebek směrem na otcovu adresu.
"Takže tak nějak všechny body máme sepsané. Dám to otci zpracovat, jistě nám s tím pomůže, když je právník a byl by jeden z prvních, koho by to zajímalo, kdybychom ho nepožádali o tuto malou laskavost." Jeanette se rozzářila tvář.
"Pravda. Skvělé, jak myslíš dopředu." Pochválila ho, než si prohrábla vlasy a nejistě ho pozorovala. Pořád se tak nějak nedokázala zbavit toho rozmazaného videa před svýma očima. Jak tam ti dva spolu souložili a jeden vypadal právě jako Gabriel, i když to byla špatná kvalita. Mírně zavrtěla hlavou, aby tu představu vyhnala z hlavy.
"Kdyby tě napadlo ještě něco ohledně naší předmanželské smlouvy, tak mi stačí napsat zprávu a můžeme to případně nechat ještě přidat, když to bude otec zpracovávat." Dodal, když už si hrál s mobilem, nebo spíš přemýšlel nad tím, co otci odepsat. Že je drzý? Hmph. Kdyby jenom to. Jeanette sama vytáhla telefon, věděla, že se Gabriel snaží, ale ona nemohla konkurovat někomu, koho miloval. Nemohla stát proti člověku nebo spíše té neznámé dívce, i když se měla stát jeho ženou. Sama osobně si nikoho zatím nenašla, otec byl velice staromódní a jenom čekal na vhodnou chvíli, aby jí nějaký ten sňatek domluvil. A Gabriel mohl být vyhovující partie. Alespoň zatím tak působil z toho, jak se s ní snažil dohodnout. Jak zkoušel být galantní a dělat, že se spolu scházejí už delší dobu a ne že se znají pouze pár týdnů.

"Musím říct, že jsem si dnešní večer opět opravdu užila." Usmála se před restaurací Jeanette na Gabriela, který ji nejistě pozoroval. Přišel si poměrně nudným společníkem, tudíž nechápal, jak by jí ten večer mohl přijít zábavný, když i poměrně často odpovídal na žárlivé textovky od svého otce.
"Ach, tak odvoz už mám tady." Zašeptala a nejistě pohlédla do jeho nádherné tváře, než se na podpatcích vyhoupla na špičky, aby ho krátce políbila.
"Tak se měj, těším se na další schůzku." Rozloučila se s ním ještě, než zmizela v černém drahém sporťáku s tónovanými skly. Gabriel vzhlédl vzhůru k nebi, které začínalo pomalu blednout. Nejvyšší čas, aby se vydal také domů, jelikož tady strávil podstatnou část večera.

Tak nějak doufal, že na něj doma někdo bude čekat, že ho aspoň někdo přivítá, ale nestalo se tak. Poměrně ho to rozhořčilo, když si vzpomenul na minimálně dvacet žárlivých zpráv z jeho strany. Zamračil se, ale jelikož mezi těmi textovkami bylo i upozornění od manažera, tak se rozhodl raději dát si pořádnou horkou koupel, než aby dělal nějaké hloupé scény, že ho ten ignorant ani nepřijde pozdravit. Svlékal se ve svém přiděleném pokoji, ale vzhledem k tomu, že už nohu měl zdravou, tak tady spíš zůstával ze své čisté lenosti a taky mohl být více na blízku otci, který poslední dobou nepracoval tak tvrdě, jako předtím když ještě Gabriel měl vztah s Marcusem. Rozhodně ho vídal častěji a možná tady otec byl kvůli němu? Byl moc bláhový? Asi ano, ale i tak ho to příjemně zahřálo u srdíčka. Když se svlékl, tak se přesunul do luxusní koupelny a dal si napouštět vanu. Prozatím se posadil na její okraj a zatím zíral do telefonu, kde si pořádně pročítal manažerovu smsku. Lehce sebou škubl, když se otevřely dveře. Odtrhl pohled od displeje telefonu, který nakonec odložil na malou skříňku s toaletními potřebami, na které bylo porcelánové umyvadlo. Zadíval se na osobu, která mu vlezla do koupelny a po tváři se mu roztáhl drzý úsměv.
"To se divím, když jsi na mě nečekal u dveří." Musel si rýpnout, čímž velice snadno namíchnul svého otce.
"Přišel jsem se zeptat na tu tvou… schůzku." Gabriel povytáhl obočí a dál se drze usmíval.
"Skutečně?" Nešlo přehlédnout, jak ho sjížděl ten hladový pohled.
"Takže… Jak to šlo?" Zeptal se a mírně svraštil obočí, když se Gabriel úmyslně naklonil přes vanu.
"Docela v pohodě." Odpověděl, zatímco dělal, že kontroluje vodu, ale spíše otci poskytoval zajímavý výhled. Ten přešel blíž k mladšímu a pohladil ho po krásně nabízeném pozadí, než ho tvrdě udeřil, až sebou Gabriel škubnul. Dotčeně se ohlédl po otci.
"Říkal jsem ti, že tyhle věci nemám zrovna dvakrát rád. Taky kolikrát doufám, že mě jenom vezmeš a pomazlíš se se mnou." Christopher se při jeho slovech nakrčil světlé obočí, očividně se mu tenhle protest dvakrát nelíbil.
"Ale já jsem tě upozorňoval, že to jinak neumím." Namítl překvapivě klidně, i když už přemýšlel nad tím, jak svého neposlušného syna potrestá.
"To jsi teda neříkal." Ohradil se Gabriel a otočil se k otci zpět čelem. Ten chtivý výraz ho uspokojoval, ale už se mu nelíbilo pomyšlení na to, co by následovalo. Drsný sex ho prostě tolik nebral, samozřejmě nemohl počítat ten lehce drsnější plný touhy a vášně, to se mu naopak velice zamlouvalo. Avšak kdyby on trápil otce, tak by mu to nevadilo. Senior se dotkl překvapivě jemně Gabrielovy tváře a natiskl ho víc ke studenému okraji vany.
"Děláš jenom drahoty. Líbí se ti to," zavrčel hrubě starší a jeho jemný dotek se změnil v pevný stisk na čelisti. Gabriel v tu chvíli ztuhl, než se zamračil.
"Přestaň!" Vykřikl možná moc nahlas a strhl jeho ruku ze své brady. Odstrčil ho rozzlobeně od sebe, díval se do jeho identických oči a viděl v nich toho neústupného domina.
"Nechci, abys mne bral jako svoji děvku. Otroka. Nic takového nejsem. Chci rovnocenné partnerství i v posteli a ne jenom mimo ni. Mít normální vztah, aby ses i ty nechal pomilovat ode mě." Byl rád, že voda dělala docela hluk, takže nikdo pořádně nemohl slyšet, co se uvnitř koupelny řešilo.
"Myslíš si, že tohle je normální vztah? Jsem tvůj otec a něco tak podřadného jako dělat ženskou je tvoje práce."
"Vypadni," Zasyčel ohromený Gabriel. Takhle o něm celou dobu Christopher přemýšlel? Jako o podřadné ženské?
"Tohle je můj dům. Možná bys měl vypadnout ty."
"A přesně to udělám." Zasmál se hystericky Gabriel a vzal svůj telefon z toaletního stolku. Prošel rozhořčený okolo otce, který ho chladným pohledem vyprovázel.

"Vykoupu se doma." Mumlal si pro sebe Gabriel, když se oblékal. Poté zpod luxusní postele vytáhl sportovní tašku, do které se snažil nacpat své věci. Otec ho tímhle výrokem opravdu dopálil a někdo hluboko uvnitř něj ho to i mrzelo.
"Jsem to ale blbec." Mumlal si dál pro sebe. Jeho hrdost značně utrpěla. Naházel zbytek věcí do tašky, kterou zavřel a urychleně se vydal pryč, ale něco ho zarazilo. Konkrétně ze sousedních pokojů. Nakoukl do jednoho a pevně sevřel rty k sobě. "No to snad nemyslí ani vážně. On mě snad celou dobu podváděl?" Zabručel si ještě více naštvaně pro sebe. Jak dlouho? Kdo to byl? Ty otázky ho pronásledovaly celou cestu z Vallotonova sídla domů.

Jenom z okna pozoroval, jak synovo auto mizelo v dáli. Neřekl nic špatného a jeho jednání mu dokázalo jenom pravdu. Pro pravdu se přece člověk zlobí ne? Pomyslel si, zatímco k němu do místnosti přišel muž se zakrytým obojkem na krku.
"Odhalil mne a rozzlobil se. Můžu za to já, že odešel?" Ptal se mladík opatrně. Seniorovi se rozzářily nebezpečně oči, chytil muže za košili a stáhl mu pečlivě naaranžovaný límeček.
"Ano. Můžeš za to ty. Měl bych tě za to potrestat." Zašeptal s temným podtónem Christopher, načež se mladík vzrušeně zavrtěl.
"Tak mi dejte, co mi patří, pane." Odvětil a snažil se zakrýt, tu chuť cítit bolest, ve svém hlase.
"Ale jistě, můj milý Kaspere. Dostaneš všechno… Kleknout!" Štěkl na něj a potěšeně sledoval, jak se mu okamžitě začal lísat k nohám.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Azano Azano | Web | 11. prosince 2016 v 21:59 | Reagovat

So sweet! Na tohle jsem se těšila jako malé dítě! :D Aspoň se mám na co těšit! :D  :-D  :-(

2 Enqila Enqila | 11. prosince 2016 v 23:12 | Reagovat

Awww, aspoň někoho to potěšilo, hehe :D Uvidíme, třeba budu zase psát během školy, protože doma se snažím dodělat cosplay

3 ┼Raven Sammael Renkse┼ ┼Raven Sammael Renkse┼ | Web | 29. prosince 2016 v 0:48 | Reagovat

to je dokonalý

4 Enqila Enqila | 29. prosince 2016 v 2:45 | Reagovat

Awww děkuju :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama